Jednoho podzimního dne roku 2003, když jsem se vracela z podzimních toulek po lese, spatřila jsem v naší kočičí smečce novou slečnu - rezatou od hlavy až k patám - kočičku Rézulku.
Chovala se tak, jako kdyby k nám patřila od jakživa a do kůlny k jídlu a k pelíškům tak, jako by je znala a již někdy tu pobývala. Když uviděla naši paničku, rozběhla se k ní a lísáním jí dávala najevo svoji náklonost a kočičí lásku.
Naše panička jen zírala, kde se vzala tahle nová členka naší kočičí smečky? Když se k ní sklonila, kočička necukla a dala se hladit a vzít do náruče, jako by nic a jako by to bylo úplně obvyklé.
Protože i na verandu přišla bez jakýchkoliv okolků a usedla suveréně na křesílko, stulila se do klubíčka a spala, tak to už opravdu bylo něco!!!!! Nebála se nikoho, ani našich kocourků - Tygříka, Micáka a Minduláka, a malého Piňdi, kteří ji uměli občas prohnat. Zkrátka - úplně k nám zapadla bez problému, který vždy provází nově příchozí návštěvníky, kteří umí zabrousit k nám do naší kočičí smečky.
Zajímavé bylo, že počase panička zjistila, že přichází vždy v pondělí od protějšího kopce pod naší chatou přes velkou louku od chatové oblasti. Odcházela pak tímto směrem v pátek ráno, nebo během tohoto dne. Tuto návštěvu k nám provozovala skoro celou zimu až do jarních dnů, zvykly jsme si na její přítomnost a milou povahu, uměla si nás ostatní kočky získat.
Panička ji dala v únoru vykastrovat, a pevně doufala, že Rézulka již zůstane s námi napořád. Byla tolik mazlivá a vždy jak dny kdy se zatoulala, tak panička ji hledala, dokonce šla na protější veliký kopec pod chatu a volala a hledala....
Začala usuzovat, že asi má na některé chatě také své páníčky, kteří přijíždí v pátek nebo v sobotu na víkend a v pondělí ráno opouští chatu.
Jenže jak nastaly teplé jarní a letní dny, kočička Rézulka čím dál tím méně přicházela, až jednoho dne se rozloučila naposledy, více nepřišla.
Panička vyhlížela celou dobu prázdnin naši Rézulku a dokonce se ptala na chatách, jestli tuto kočičku někdo nespatřil, anebo jestli neví komu by mohla patřit. Jak se začínal ozývat podzim a studené dny nastaly, tak jsme všichni doufály, že se Rézulka ukáže znovu a zimu s námi v naší kočičí smečce opět ztráví. Nestalo se... panička ji stále ještě vyhlíží......
Gertruda Vaculovičová
ilustrativní foto : Sibornal CZ