Přeskočit navigaci

Web kočky
Adélky

  • DOMŮ
  • ČLÁNKY
  • KOČKY
  • LIDÉ
  • FÓRUM
  • FOTOGALERIE
  • INZERCE


 
  • Kocouři
  • Veterinární poradna
  • Veterináři
  • Kočičí nebe
  • Chovatelská sekce
  • Chovatelské stanice
  • Kočky testované na HCM a PKD
 
Nejste přihlášen/a


Zapomněl(a) jsem heslo Nová registrace
 
RSS

Proč jsem se neozýval - J. Vlasák

Domů > ČLÁNKY > Proč jsem se neozýval - J. Vlasák


Delší dobu jsem nenapsal nic o mých čtvernohých kamarádech, mělo to svojí příčinu. I teď se rozmýšlím jak to napsat. Nerad bych aby to co se chystám psát bral někdo jako moje nějaké bolestínství. Je to prostě normální běh života, který se může stát každému.

Delší dobu jsem nenapsal nic o mých čtvernohých kamarádech, mělo to svojí příčinu. I teď se rozmýšlím jak to napsat. Nerad bych aby to co se chystám psát bral někdo jako moje nějaké bolestínství. Je to prostě normální běh života, který se může stát každému.

Přešlo horké léto a teplé počasí trvalo dále. To nikterak nevadilo mým kocourům aby se chovali tak jak jsou zvyklí, tj. řádili po bytě, skákali ze skříně na skříň, z poličky na poličku, likvidovali poslední zbytky tzv.“dárkových předmětů“ nevalné umělecké ceny. A najednou byla pohoda porušena. Byl jsem u známého, který potřeboval cosi opravit. Po skončení opravy jsem šel na autobus . trochu jsem spěchal a najednou se ozvala zádech mezi lopatkami prudká bolest, která přešla do prsou. Zatmělo se mi před očima a měl jsem nucení na zvracení. Musel jsem se opřít o strom abych neupadl. Po chvilce bolest trochu zmírnila a doslova dobelhal jsem se k zastávce autobusu. Druhý den, když bolest nepřestávala jsem vyhledal lékaře. Už mě nepustil domů a nechal odvést do nemocnice. Po vyšetření řekl lékař – ihned na příjem na jednotku intenzivní péče. To jsem odmítl. Snažil se mě vysvětli, že jde o velice vážnou věc, že hrozí riziko rozsáhlého infarktu s velkou pravděpodobností úmrtí. Přesto jsem odmítl a po podepsání reversu jsem odejel domů a pokračoval v nutném léčení ambulantně. Absolutní klid na lůžku. Teprve teď mě začalo pomalu docházet co se vlastně stalo.Že jsem byl na kraji toho pomyslného tunelu na jehož konci je prý světlo a věčný klid a mír. Jaký ale byl dopad celého případu na chování mých kamarádů. Okamžitě přestali lítat po bytě. Všude byl klid, kocouři seděli poblíž lůžka a jenom mě pozorovali. Co chvilku některý ke mně skočil , přitiskl se ke mně a chtěl hladit. Ten dotek s tím jejich sametovým kožíškem byl úplný balzám na mojí duši. Jak se střídali, ke každému z nich se mě vybavovala jejich historie jak jsem k nim přišel a jak šel život. Kluci jsou rozmazlení, ke každému mám svojí průpovídku, svůj styl pomazlení. Před očima mě běžela vzpomínka jak jsem začal chodit krmit kočky ke kostelu. Tam jsem poznal Mikeše. Malé černé kotě, trochu kulhalo na levou zadní nožku. Bylo slaboučké a ti silní ho odháněli od krmení. Stál chudáček stranou a snažil se zachytit něco k snědku co těm druhým odpadlo. Bylo mi ho líto. Když jsem jednou přišel krmit a viděl jsem to kotě pod mříží kanálu ve společnosti několika potkanů, řekl jsem si dost. Přesto, že byl velice plachý a nechtěl se dát ani pohladit , po několika pokusech jsem ho chytil a odnesl domů. Moji jezevčíci nebyli nijak nadšení a trvalo několik měsíců než si zvykli . Od té doby uplynulo již devět let. Každé ráno si vynutí pomazlení. To mu říkám : „ Ty můj Mišulko , ty moje makovičko šišatá kočičí, hladím ho a šimrám pod bradou.“ Slastně pobrukuje a snaží se mě kousat do prstů. Druhý mazel je Čert. Toho jsem si přinesl poté, když mi soused zabil malého Matýska. Čert byl jako kotě takový uplakánek , ale za nějaký čas rozvázal. Nejraději má když ho vezmu do náručí . To mi přitiskne hlavu na tvář a spokojeně přede. Pro toho mám průpovídku :“ Pacholek Čert kterého vyhodili z pekla protože tam dělal samé lumpárny.Teď je tady a dělá lumpárny nám.“ Po tom co se mu udělal na ušním boltci hematom má deformované ucho. Ale frajer je to stejně.Třetí je malý Bertík. Jako kotě se zatoulal svému majiteli a než ho odnesli zpět domů, byl přes týden u mě. Nevím jestli mu u mě bylo lépe, ale fakt je, že se ke mně vrátil. Majitel už ho zpátky nechtěl a tak už zůstal.

Teď tedy sedí kolem mě a pozorují. Jestli někdo na kočkou ohrnuje nos, nedovede se vcítit do jejího myšlení. Ta obyčejná kočka má stejné pocity jako člověk. Jediné co snad neumí je plakat. Když se některému tomu kocourovi, který ke mně přijde zadívám do očí, vidím v nich účast. Vidím v nich to co dělá u člověka lásku opravdovou – soucit, stesk a starost. To mám vždy stažené hrdlo a nestydím se přiznat – na krajíčku pláč. Tehdy mě přepadají myšlenky co s těmi kluky bude jestli dojde k nejhoršímu a já projdu tím pomyslným tunelem. Najde se někdo, kdo je bude mít rád, najde se někdo kdo se s nimi pomazlí?

Moje postižení trvá již téměř tři měsíce. Čeká mě ještě několik vyšetření a možná nějaký zásah na speciálním pracovišti v Praze . Nevím jaký bude výsledek . Věřme, že alespoň ještě na nějaký čas příznivý. Toto povídání není nikterak zábavné ale není to nic ojedinělého a patří to k životu. Každá cesta někde končí.

Chtěl bych touto cestou poděkovat všem lidem dobré vůle, všem těm, kterým není lhostejný osud těch malých opuštěných tvorů, kteří bez pomoci nepřežijí, všem těm, kdo jsou ochotní na úkor svého pohodlí, volného času a i za cenu finančních nákladů těm zvířátkům pomáhat. Chtěl bych všem popřát hodně spokojenosti, zdraví a dobré pohody a to nejen za sebe ale i za ty moje kamarády. Lidí ochotných pomoci někomu druhému, ať člověku nebo jinému tvoru ubývá. Doba bohužel přeje lidem sobeckým, kterým je osud někoho nebo něčeho druhého lhostejný. Proto si těch dobrých nesmírně vážím

Jiří Vlasák   

všechny příspěvky autora článku  >>>>

 

Sdílejte článek na Facebooku                         kategorie článku: život s kočkami tagy článku: Vlasák
Dan - Admin, vydáno: 18.12.2006

Komentáře k článku

Vážený pane Vlasáku, častokrát se v životě i v obsahu různých článků na těchto stránkách setkáváme s "lidmi", kterým se pak raději vyhýbáme a kteří by si, dle mého, zasloužili vystěhovat na nějakou speciální neobydlenou planetu bez možnosti návratu. Vy, Vaše hluboce lidská slova a příběhy jste toho naopak protipólem. Smekám před Vámi, přeji pokud možno brzké uzdravení a ještě spoustu společných chvil nejen s kočičími kamarády. Držím pěsti a jsem s pozdravem.

anonymous anonymous | 18.12.2006 23:58:11

 

Smutné, ale pravdivé. Věřím pane Vlasáku, že se uzdravíte, protože Vy musíte. Musíte se uzdravit.Jsou tu 3 kocourci, kteří Vás mají rádi a jsou s Vámi. Je to hrozné, ale opravdu je otázka, co by s nimi bylo? Mají potom kam jít? Držte se. My všichni co Vás známe z Adélky Vám držíme nejen lidské palečky, ale i ty kočičí. Hodně, hodně zdraví.

anonymous anonymous | 19.12.2006 6:39:59

 

Pane Vlasáku, moc se opatrujte a hlavně se uzdravte!

anonymous anonymous | 19.12.2006 9:04:26

 

Pane Vlasak, drzim Vam palce, at vsechno dopadne dobre. Verim, ze Vam kocouri moc pomahaji prekonat vsechny zdravotni i jine problemy. Je to balzam, znam to sam ze sve zkusenosti. At Vam zdravi slouzi a kocouri krasne predou.

anonymous anonymous | 19.12.2006 9:13:52

 

Pane Vlasáku,
určitě bude všechno v pořádku. Vaši kocourci vás potřebují a právě proto, že by třeba neměli kam jít, vám pomůýe všechno překonat. Přeji vám i chlupáčům krásné Vánoce. Nový rok vám určitě přinese hodně zdraví.

espinoza.b espinoza.b | 19.12.2006 9:41:51

 

Vážený pane Vlasáku,
Vaše řádky jsou vždycky plné hlubokého lidství a lásky k těmn, kteří se bránit nemohou. Vy se musíte dát dohromady a já Vám to přeji z celého svého kočkomilného srdce! Vašei nejlepší přátelé - ti tři kocourci - přece potřebují Vaše dlaně a potřebují slyšet tlukot Vašeho UZDRAVENÉHO srdce. Protože oni vědí, že bije pro ně!!! K přicházejícím Vánocům Vám ráda popřeji klid a prožití jejich světla v pohodě a míru a do nového roku Vám přeji hodně, hodně zdraví, štěstí a spokojenosti nejen Vaší, ale i té, kterou čtete spolu s oddanou láskou a pochopením v očích Vašich kocourků. Máte prostě nevyléčitelnou nemoc, jmenuje se AILUROFILIE (kočkomilství) - a tato choroba - na rozdíl od té, která si dovolila Vás postihnout, je velmi dobrá. Doporučovala bych všem těm, kteří vyznávají sebestřednopst a ošidný lesk zlata, aby jí onemocněli. Možná, že by se pořadí hodnot v jejich životě podstaně změnilo.
Srdečně Vás zdraví a palce drží
Marta Severová

anonymous anonymous | 19.12.2006 9:53:06

 

Milý pane Vlasáku, jste báječný a z celého srdce Vám přeji krásné svátky, hodně štěstí a pohody a ať jste spolu s kočičáky ještě dlouho a dlouho navzájem rádi a spokkojeni !

anonymous anonymous | 19.12.2006 10:15:31

 

Milý pane Vlasáku,
i Vy patříte mezi ty, kteří dokáží pomoci těm opuštěným,bezmocným tvorečkům za cenu obětování svého poholdí, času a peněz. I Vám patří dík.Přeji Vám nic jiného než zdraví, vše ostatní se pak již pořeší.Neprožívám zrovna radostné chvíle a vím, jak dokáží chlupatí tvorečkové pomoci, dík jim za to.Věřím s Vámi, že v příštím roce si s Vašimi kluky společně užijete mnoho krásného.Děkuji Vám a vím proč.

anonymous anonymous | 19.12.2006 12:02:15

 

Vážený pane Vlasáku,velmi mne mrzí co se Vám stalo. Věřím že se uzdravíte, MUSÍTE se uzdravit protože Vaši zvířecí kamarádi Vás potřebují a taky Vám pomohou s uzdravováním. Určitě Vám pomouhou i hodní kamarádi a známí, protože hodný člověk má zase hodné kamarády. Přísloví vrána k vráně sedá platí i v dobrém smyslu.
Přeji Vám i Vašim kamarádům krásné Vánoce ,hodně hodně zdraví a dlouhá léta společných radostí a vzájemné lásky.

anonymous anonymous | 19.12.2006 12:22:57

 

Vážený pane Vlasáku, přejeme Vám ty nejchlupatější kočkovánoce a do nového roku hlavně spoustu zdraví a šťastných chvil po boku Vašich zvířátek. Káča a všichni z Kocourova

anonymous anonymous | 19.12.2006 12:46:15

 

Pane Vlasáku bylo tu smutno bez Vás bez Vašeho vyprávění,přeji hodně zdravíčka,opatrujte se,moc pozdravu Vám i Vašim krásným a hodným chlupáčum.

anonymous anonymous | 19.12.2006 12:52:59

 

Musím říct, že jste se svým přístupem měl víc štěstí než rozumu a chlupáči už mohli být bez přítele. Jako zdravotník vám váš postup neschvaluju, ale jako kočkomil vás chápu. Přeju vám, ať vás štěstí neopustí, zákrok na koronarografii, která vás nejspíš čeká, dopadne dobře a prosím, dejte na doporučení kardiologů, ať mají chlupatci koho muchlat a ať nám sem můžete ještě dlouho psát svá milá povídání.

anonymous anonymous | 19.12.2006 17:10:58

 

Děkuji Vám za krásné, smutné popovídání... ale takový je opravdu život...držím palce, vše m u s í dobře dopadnout, aby Vaši milí kamarádi ještě dlouho měli svého dojnožce, a my čtenáři moc a moc překrásných článků od Vás.

anonymous anonymous | 20.12.2006 6:05:53

 

Milý pane Vlasáku,
držím moc palečky a moji kočičáči spousty tlapek ať se uzdravíte a strávíte ještě hodně dnů se svými zlatíčky. Budete-li potřebovat kocourky pohlídat, neváhejte a ozvěte se mi. Nemusíte mít strach, mám s číčinama zkušenosti , protože mám domácí depozitum. Ovšem přeji si, aby tahle situace nikdy nenastala a Vy s kocourky jste nemuseli být ani den bez sebe.

bugsy bugsy | 20.12.2006 7:04:30

 

Alespoň touto cestou bych chtěl poděkovat všem za projevenou účast a přání zlepšení zdravotního stavu. Dělám všechno tak, jak doporučuje lékař, dodržuji všechny pokyny a zatím je to poněkud lepší.Paní Katy , zdravotmice, napsala, že jsem udělal chybu v tom, že jsem nezůstal v nemocnici.Ano, vím to, ale za svůj život jsem byl několikrát postaven před nutnost rychlého rozhodnutí a několikrát šlo o život.Vím dobře, že kdyby to dnes nevyšlo, nebylo by to dobré ani pro mne ani pro moje kluky kočičí, ale musel jsem riskovat. Snad se to podaří dovést do nějakého slušného konce. Děkuji tedy ještě jedenkrát všem a věřte, že mě zájem a přání velice těší,povzbuzují a velmi mě pomáhají. Jménem svým a mých čtyřnohých kamarádů všem přeji hezké a klidné prožití vánočních svátků ve zdraví a spokojenosti, splnění všech přání v Novém roce a hodně , hodně štěstíčka.
J.Vlasák

anonymous anonymous | 20.12.2006 8:08:59

 

Pane Jiří,držím Vám i Vašim kocourkům palce jako všichni ostatní. A prosím vás neodkládejte ta vyšetření! Vím o čem mluvím, měla jsem podobné potíže, posílali mě od čerta k ďáblu a nakonec při spec.vyšetření mi udělali angioplastiku (stent) a potíže vymizeli.
Teď po "opravě" je mi fajn. Před časem jsem psala o tom, jak mi umřel kocourek Čertík. Možná, že jste to taky četl, teď mám Lumpíka taky černýho a pomáhá mi se léčit ze ztráty Čertíčka. Taky mi pomohla hodně slova útěchy a rady na tomto webu.
Mějte se moc hezky!!!

anonymous anonymous | 20.12.2006 8:17:12

 

Pane Vlasáku, budu se opakovat, ale přeji Vám jen tři věci do dalších let: zdraví, zdraví a štěstí, bez toho to taky nejde. Hladím Vaše černochy-divochy. Att.paní Alena N.: díky za podanou ruku s nabídkou ohlídání kocourků. Je moc dobré mít někoho tzv.
"v záloze".
Pěkné a klidné svátky všem přeje Jana a tři kousky kočičí: Míša,Timothy ml. a Mikeška

anonymous anonymous | 20.12.2006 9:23:54

 

Budu už opakovat jen to, co napsali mnozí přede mnou - do nového roku hlavně hodně zdraví, zdraví, zdraví... a zase zdraví pro Vás i Vaše miláčky, mějte se moc hezky a hlavně se šetřete a na všechna vyšetření jděte, zvlášť když víte, že o mazlíky bude postaráno. Stejně si myslím, že i ve svém okolí najdete nějakou dobrou dušičku, která by se o ně postarala taky. Nejsou všichni darebáci, kteří nepomohou nebo ublíží. Naopak, co čtu tento web, mám pocit, že přece jenom je těch dobrých lidí dost a dost.

anonymous anonymous | 20.12.2006 12:50:44

 

Nechci opakovat přání vyslovená přede mnou - takže jen hodně zdraví hlavně vašemu srdíčku, ať si ještě dlouho ti kočičí chlupáči užívají vaši lásku a péči. To vám přeji já i můj rezavý kocourek Rusty.

anonymous anonymous | 20.12.2006 18:31:09

 

Pane Jiri,vas clanek je velice krasny,plny lasky a obetavosti,aby ti vasi kluci nezustali sami,preji vam brzke uzdraveni a at vam kluci delaji jen samou radostPs.zadam o svoleni pouzit vas clanek do me pripravovane knihy o kocicich pribezich.....Dekuji slecna martina

anonymous anonymous | 7.1.2007 12:07:51

 
Přihlásit se k odběru Přidat zprávu

 
Momentálně není nikdo přihlášen


 
admin@kocka-info.cz | © 1998-2009 Web kočky Adélky | Netiketa | Podmínky pro užívání webu a články | O nás