Komentáře k článku
Nesouhlasím!!!Máme jen jednu kočičku a rozhodně netrpěla ani netrpí. Tohle jsou argumenty pouze útulků, aby se zbavily co nejvíce koťat. Po dvou to jde přeci rychleji. Pokud budou útulky na téhle blbosti trvat, zřejmě jim bude kočiček přibývat...
Nepřihlášen | 25.11.2009 6:36:23
Pro kotě je změna domova opravdu velmi stresující a přítomnost kamaráda je nápomocná.Koťátka jsou velmi aktivní a pokud nemají své hry s kým provozovat,je pravda,že se začnou nudit a jejich hry začnou být směřovány na záclony,závěsy a jiné zařízení bytu,které bohužel rychle vezme za své.Proto je opravdu lepší,pokud chcete kočičku samotnou,nechat si poradit od depozitní tety a vzít si doporučené zvířátko,které chce být solitérem.Navíc i kočičky se při návštěvě cizího člověka chovají jinak,než obvykle.Depozitní teta však zná jejich přirozené chování a po vyptání se na poměry v dané domácnosti vám doporučí vhodné kočičky pro konkrétní případ.Nechte si proto od nich poradit.Netrvejte proto na kočičce,která je společenská a potřebuje přítomnost další kočičky.Pokud by v novém domově byla sama,nedopadlo by to dobře.
Miri.
Nepřihlášen | 25.11.2009 7:29:49
A já zase souhlasím, nalezla jsem 1 kotě a nechala si ho, během týdne však jsem nalezla další ještě menší a tak jsem si ho nechala také. Koťata jsou stále spolu, malá se přesně opičí po té větší, co dělá jedna dělá i druhá. No a když řádí tak to stojí za to. Opravdu se zabaví když jsme v práci. Velké kočky o ně moc nestojí a raději se jim vyhnou. Jsou lepší než televize, nejkrásnější je když spolu spí v objetí v koupelně v umyvadle (pelíšky mají také, ale to umyvadlo milují).
Nepřihlášen | 25.11.2009 7:33:01
Jsem pro 2 koťata - jednoznačně. Čerti jsme dostali jako maličké mimiško a dodnes je z ní solitér, který se těžko přizpůsobuje jakékoli změně. Když se jí něco nelíbí, prosadí si svou i za cenu, že teče červená (samozřejmě, že ne její). Zrovna dneska, když jsem ji pošeptala, že už musíme skončit mazlíčkování, protože bych nestihla autobus, mi vyťala z každé strany facku jako dům! Naštěstí bez otevřených drápů. Kluky mydlí o závod. Mulda byl druhý, snažil se navázat kontakt, ale nic. Z mUldy se stával morous a přešlo ho to až s příchodem Macíčka, který se k nám dostal jako nemohoucí miminko. Maca se naučil vše od bráchy ( s pomocí mého syna, který ho postrkoval do schodů - stačilo ukázat a Maca pochopil), Mulda ožil a dodnes jsou pořád kontaktní. Chvíli se kočkují, pak jeden druhému umyjí uši a zalehnou bok po boku do křesla ke spánku. Čerti si drží odstup pořád.
macek | 25.11.2009 7:45:59
ja bych jen doplnila, ze 2 kotata ktera si hraji a zabavi se spolu daji min prace nez jedno ktere se nudi a vymysli si kraviny aby se zabavilo a upoutalo na sebe pozornost. A naklady na 2 kotata nejsou dvojnasobkem nakladu na 1 kote, ale rekla bych tak 1.5x ... zachodek jim staci jeden pokud je dostatecne velky, vetsinou byt uz mate stejne pro kote nachystany - takjen ty krmne davky budou trochu vetsi...
DanaD | 25.11.2009 7:49:17
Se samotným článkem nelze než souhlasit. Dovolil bych si jen polemizovat s prvním odstavcem a ostrým rozdělením na útulky a "ty ostatní". Za dobu, kterou se kočkám věnuji, tj. určitě déle, než existuje OS Toulavé tlapky, jsem poznal, že existují i útulky, které si s osudem svých chovanců velké starosti nedělají, i zkušení a zodpovědní neorganizovaní chovatelé (v terminologii útulkářů a profesionálních chovatelů "množitelé"). Podle mého názoru je třeba posuzovat každou konkrétní situaci a člověka, nikoliv organizační formu.
No, tak abych pravdu řekla, článek se mi moc nelíbí. Dnes sice už máme 2 kočky, ale s odstupem pěti let. První kotě jsme si pořizovali až v jeho 1/2 roce a žádné problémy nebyly!! Přizpůsobilo se tak pohodově, až to bylo k neuvěření. Druhé kotě už to mělo těžší, protože tu byl někdo, kdo měl rád svůj zaběhnutý rytmus, ale také se to dalo a nějaké ničení záclon a pod. naschvály opravdu nikdy nebyly. A Dano, myslím, že ty náklady nejsou myšleny 2 násobek ani tak moc v domácích podmínkách, ale po veterinární péči, tam to na 1,5 injekce asi nepůjde =). Navíc jsou i koťátka, které společnost dalších koček nevyhledávají a když se podívám do inzerátů, není to žádnou vyjímkou. Opravdu na 100% souhlasím s tím, co napsal Dubraro, že je potřeba posuzovat každou situaci zvlášť. Nejen člověka, ale i kočky. Ne, hned zavrhnout - nechcete dvě, jste automaticky nežádoucí. Pak se nedivím, že útulky praskají ve švech. Možná se mnou nebudete souhlasit, ale asi záleží i na tom, jak koťátko odchází socializované už i z toho útulku. Zákonitě nemůže dostat tolik péče, jako u dobrého chovatele, protože je tam těch kočiček hodně a lidí málo =(. Tím nechci nikoho preferovat, pokud by to náhodou někoho napadlo, ale to je prostý fakt, že v útulku je moc kočiček a lidí, kteří jsou ochotni se jim věnovat už tak velké množství není a ti, kteří to dělají fungují na "150%".
Karin | 25.11.2009 8:43:31
Nemohu až tak posoudit, nikdy jsem neměla 2 koťátka najednou. Vždy to byl nějaký dospělák a mládě. Možná stačila malému Ďabimu pouhá přítomnost psí mámy, nikdy nezlobil, záclony přežily, chodil do záchůdku. A malý Mikýsek to také nedělal, i když měl po boku kočičiho stařečka. Je pravda, že po příchodu štěněte vyváděli ostošest, ale i před tím příchodem nevypadal nijak stresovaně. Asi nejde o to, že by to byla 2 koťátka, možná stačí přítomnost jiného kamaráda. Ale to opravdu nemohu posoudit, nikdy jsme neměli dvě mláďata naráz. A v nabídkách útulků a depozit je často napsáno, že kočička je "samorost" a vyhovuje jí jedinečně postavení, že je sama. Je to jako s lidmi, někdo je samotář a někdo potřebuje neustálý cvrkot kolem sebe. A náklady? S těmi se prostě musí počítat při pořizování jakéhokoliv zvířátka. A bývá to i dost nevypočitatelné - jako příklad můžu uvést našeho Aronka, z kterého se vyklubal alergik, musí mít speciální granule a nikdy by mě to dopředu nenapadlo.
Já si myslím, že nejvíce záleží na povaze kotěte. Ale určitě ani pohodovému kotěti neuškodí kočičí kamarád. Celkové náklady nejsou opravdu dvojnásobné. Pouze ty přímé-jako je veterinární péče a krmení-souhlasím s paní Danou D. My máme doma více kočiček-různých povah a věku a všimla jsem si, že naše nejstarší se příchodem nových přírůstků změnila. Více se chodí mazlit, začala si hrát-někdy dovádí jako kotě.. Já jsem přesvědčena, že lépe je kočičkám ve smečce než samotným. OS Toulavé Tlapky dělá svoji záslužnou činnost svědomitě a v zájmu kočiček. Z článku je vidět, že jim na nich hodně záleží-díky jim za to!
EvaK | 25.11.2009 11:53:14
Zde několik štěstně umístěných kočiček po více:
http://www.utulek-kocky.cz/fotoalbum/nasli-novy-domov/markines
http://www.utulek-kocky.cz/fotoalbum/nasli-novy-domov/shetlana
http://www.utulek-kocky.cz/fotoalbum/nasli-novy-domov/kockomys-a-netrasa
http://www.utulek-kocky.cz/fotoalbum/nasli-novy-domov/fleret
Opravdu nám na umístění kočiček VELMI záleží. Naše kočičky pipláme, milujeme a rozhodně nedáváme koťátka po dvou proto, abychom se zbavili více najednou. Dáváme je tak proto, aby jim nebylo smutno. Je nám líto, že existují sobečtí lidé, kteří nám tvrdí, že samotné kotě si "zvykne" a vůbec nejsou schopni vzít v potaz, že se mýlí a že kotě skutečně sourozence potřebuje. A že je blbost brát k dospělé kočce malé koťátko.
Více o naší činnosti se dozvíte zde: http://www.utulek-kocky.cz/stranka/o-nas
Denisa Zárybnická, předsedkyně os Toulavé Tlapky
Nepřihlášen | 25.11.2009 13:32:16
Na článku asi bude dost pravdivého, i když mě zaráží tvrzení, že umístit kotě jako jedináčka se rovná týrání...to mi přijde značně přehnané. Musím uznat, že mě velice láká pomyšlení, že by mě přestala Kittie neustále ohryzávat, kdybych jí pořídila kámoše, ale přítel má na kočky alergii a i když postupně slábne, víc alergenů je víc alergenů... Asi zůstaneme u jednoho a nechám se nadále ohryzávat... :-)
Souhlasím s článkem,já si všechno přirovnávám k lidem.Jak by se asi chovalo dítě,které by bylo zvyklé na více sourozenců a najednou by muselo do cizího prostředí,pryč od rodiny?Určitě by bylo dost problematické o tom snad není pochyb.Když jsem si pořizovala kotě,také jsem chtěla jedno,bylo zajímavé,že manžel,který vykřikoval kočka do baráku NE,mi týden před tím,než jsem si pro něj měla jet zeptal"to koupíš jenom jedno?Bude mu smutno".Měla jsem štěstí,že chovatelka měla dvě volná koťata,okamžitě jsem si zamluvila i to druhé.Bylo a je jim spolu fajn,jsou v pohodě,žádné ničení,dnes je jim už 2,5roků a já si říkám,že jsem nemohla udělat lépe.Skoro před rokem v lednových mrazech,jsme po jedné,velmi mrazivé noci našli ve sklepě kočičku.Na ní je vidět,že vyrůstala sama a určitě byla od matky vzatá velmi malinká,je agresivní nejenom na dvě,které tady byly,ale i na nás,pokud se s ní chci mazlit,hladit,musím vždy začínat tak aby viděla mou ruku,jinak sekne,kouše.Určitě to chudinka neměla v životě lehké.Proto i já říkám,když kotě,tak rovnou dvě.Zase musím napsat jak se říká v souvislosti s lidma,kde se nají jeden,tam se nají i dva.Pokud mohu posuzovat,jídlo pro ně,zase nění až tak drahé(krmím kvalitním krmivem),jediné co bylo nákladnější,byly kastrace,očkování a providelné odčervování(spot-on).Řekněte ale sami,kolik lidí dá třeba za kouření několik tisíc měsíčně?Svým čičinám dopřeji to nejlepší,ale my jsme důchodci,naše náklady na stravu,no my toho už tolik nepotřebujeme:-))))
Deniso, s tímhle opravdu nemohu souhlasit - a přirovnat umístění samotného kotěte k týrání, to je pro mne už dost síla :-( Samozřejmě je prima, když mohou jít koťata spolu, ale vím, že na to je málokterý nový majitel připraven, prostě se bojí, poněvadž nevyzkoušel... Z vlastní zkušenosti vím, že většina lidí dřív nebo později ke kamarádovi pro svoji kočenu dospěje - ať už si berou lidé moje koťátka ke své stávající kočičce, či později ke kočičce ode mne druhou. A opravdu ne každý si troufne na to, vzít si dospělou kočku. My jsme začínali též jednou kočkou a rozhodně nemůžu říct, že by Kalimek u nás trpěl. Kočka není smečkové zvíře a pokud se jí majitel věnuje, nepotřebuje nutně k soužití parťáka. A pokud máte systém nastaven tak, že kotě samotné nevydáte, pak Vám jich asi bude víc zůstávat, jako jiným útulkům. A při počtu koťat k umístění je to na pováženou - rozhodně považuji za větší "týrání", jak to označujete, když kotě musí vyrůstat v útulku, než kdyby žilo doma jako jedináček obklopený péčí.
Beto, moc krásně napsané! Přeji hodně radosti s kočičkami!
Denisa Zárybnická, os Toulavé Tlapky
Nepřihlášen | 25.11.2009 16:02:58
vy lidi co se nepřihlasujete a píšete sem vaše názory(sice sou moc hezké) ale jak mame vedet kdo to psal....bylo by lepši kdyby ste sobe a vašim kočičím mazlíčkům(klidne i psovi)udelaly profil ...... I kdyz souhlasim s tim ze my mame taky jednu kocku a netrpí ani netrpela
Deniso, vložím sem část Vaší citace: "Je nám líto, že existují sobečtí lidé, kteří nám tvrdí, že samotné kotě si "zvykne" a vůbec nejsou schopni vzít v potaz, že se mýlí a že kotě skutečně sourozence potřebuje. A že je blbost brát k dospělé kočce malé koťátko."
Zajímá mě hlavně poslední věta - co když je ta starší kočka opravdu netolerantní a pro ni na "nového vetřelce" si nikdy nezvykne?? Je to potom také sobeckost? Asi ano, ale naše na úkor dříve pořízené kočky! Zamyslela jste se i nad tím, že se někdy můžete zmýlit a ono to prostě vyjít nemusí?
Znovu opakuji, že by určitě přineslo více užitku posuzovat adopci od adopce, než mít již předem připravený koncept, dle kterého fungujete. Pokud si budeme brát dvě koťátka z jednoho vrhu, tak se pravděpodobně snesou a zabaví se spolu - proti tomu nic nemám. Leč, když jsou každé odjinud, tak to vyjít může, ale také nemusí. A tvrzení, že jde při jedné kočce o týrání je opravdu liché, protože každá kočka je individuální. Tudíž soudím, že jsou vždy možné minimálně 2 varianty, ale u Vás bohužel ne. Jinak se mi líbí, že se chodíte osobně přesvědčit, kam kočičky jdou, ale ten postup pouze po dvou,......
Karin | 25.11.2009 17:47:31
Dovoluji si s Denisou souhlasit. Kdybych měl dříve, když jsem si bral svého kocoura jako kotě z Měcholup /cca 10 let zpátky/takovéto informace, určitě bych si dvě koťata vzal. Z našeho jedináčka se stal mrzoutský a naprosto netolerantní mazel. Nedávno jsme se ženou zkoušeli přivézt mu kamaráda, bohužel dobrý úmysl selhal. Je fakt tvrdohlavá povaha. Hájí si svoje a všechny další zvířata /i křečka/ chápe jako konkurenci a syčí a prská a seká a kouše. Nemyslím si, že koťata nutně musí být z jednoho vrhu. Známí mají tři kočky od kotěte, ke každému přišli jinak a je z nich nerozlučná parta. Jsou všude spolu a nepotřebují košík plyšáků jako ten náš. Až se budu někdy v budoucnu rozhodovat o dalším kočičím spolubydlícím, zvážím zda vzhledem k našemu věku budeme chtít koťata, nebo raději dospělé kočky, ale určitě budeme chtít dvě. Pěkný večer. Ladislav
Nepřihlášen | 25.11.2009 19:04:53
Dvě koťata najednou, je hezký nápad, důvody jsou dobré, s tím souhlasím a podporuju to. Ale nezdá se mi, že to je něco, na čem by se mělo trvat za každou cenu.
1.Co když budete mít koťat lichý počet? To přebytečné si necháte v depozitu než bude dospělé aby jste ho mohli umístit singl?
2. Proč je blbost si brát do domácnosti kde už kočka je kotě?
3. Chovatelé koček s PP, dávající svoje drahoušky na mazlíka po jednom se také dopouštějí týrání? Pokud je ten rozdíl mezi dvěmi a jedním kotětem tak jednoznačný a velký, proč jste první kdo si ho všimnul a neřeší ho ani chovatelské organizace?
3.To že Čmeláček umřel na FIP, protože byl ve stresu snad nemyslíte vážně! FIP je snad nakažlivá nemoc, která si nevybírá svoje oběti podle toho, jestli jsou happy nebo ne, ale záleží hlavně na tom, jestli bude mít kočka tu smůlu jestli jí chytne nebo ne.
Nepřihlášen | 25.11.2009 22:14:42
Milý Ladislave, on by možná z Vašeho kocoura vyrostl mrzout i tak.Ve svém depozitu mám tři kočky velice "netolerantní" povahy a všechny vyrůstaly v kočičím kolektivu. Jedna si na společnost zvykla, ale trápí se, že není solitér a další dvě žijí samostatně.
Nepřihlášen | 26.11.2009 7:35:01
Poznatky v článku jsou některé velmi zajímavé. Myslím však, že jako člověk - tak i zvíře je každé jiné. Někdy musíte počítat s tím, že se zvíře zachová úplně jinak, než Vy předpokládáte. I člověk chce být někdy sám a to stejné je i u kočky. Záleží na majiteli nebo příteli koček - jak se v dané situaci a k danému zvířátku bude chovat. Jiné je, když může být s ním stále po celý den, jiné je,když chodí do práce anebo je celý den mimo domov. To pak opravdu potřebuje kotě nebo i dospělá kočka společnost, ale také nemusí. Dokonce bych byla proto, aby těch kočiček spolu bylo více, protože při úbytku pak se opravdu projeví stres ze samoty.....jedna druhou hledá! Naopak některá je sobec a nepotřebuje společnost.
Vážení, myslím, že je slušností se pod své příspěvky podepsat. Nebo se za své názory stydíte?
Ad FIP - podle nejnovějších výzkumů není až tak pravda, že by se jednalo o nakažlivou nemoc. Nakažlivé jsou koronaviry, nicméně s těmi kočka může přijít do kontaktu i jinak, např. způsobují i úplně obyčejný průjem. Do kontaktu s koronaviry přišla naprostá většina koček, takže teoreticky na FIP může při jejich mutaci zemřít skoro každá. FIP vzniká až díky mutacím koronavirů, k čemuž může dojít v důsledku oslabení, stresu atd. Podle nových výzkumů se ukazuje, že je to do značné míry podmíněno i geneticky, některé linie jsou k mutacím náchylnější.
Ale to odbočuji od tématu.
Myslím, že se většina útulků snaží, co může a fakt nechápu tu vzájemnou řevnivost mezi útulky, když všem jde o totéž.
Jinak naprosto souhlasím s paní Gertrudou, můj názor je, že každá kočka je originál a posuzovala bych vše případ od případu.
Adela | 26.11.2009 7:48:19
Mám doma knihy o kočkách, několik let jsem odebírala časopis Naše kočky, ale s takovým tvrzením, že je jedna kočka doma nešťastná jsem se ještě nesetkala.
Podle mě jde o to jak se člověk o kočku stará. Aby se nezajímal jen o to, aby měla co jíst a čistý záchodek, ale i o to jestli má dost aktivit a nenudí se. Mám jednoho kocoura už deset let a jsem přesvědčená, že nijak psychicky nestrádá, i když chodím denně do práce. Má přístup k oknu, na které sypu ptáčkům, v létě i na balkon a když přijdu domů, tak se mu věnuji jak jen to jde. Je to opět v lidech, když si pořídí zvířátko, aby se o něj i starali.
Nedá mi to a také zareaguji. Souhlasím se všemi, co říkají posuzovat individuálně.
Naše první kočička přišla jako maličké kotě - odhadli jsme ji s vetem na 2-2,5 měsíce, odkud přišla nevíme, hledali jsme majitele, nenašli. Nechali jsme si ji, vyléčili, milovali jsme ji a ona nás. Byla kočičí jedináček 4 roky a byla spokojená - nikdy nešplhala po záclonách, záchůdek používala vzorně. Dalšího příchozího kocourka přijala sice asi až za 2 měsíce, ale přijala. Jen na nás byla fixovaná víc než ty později příchozí kočky, které nikdy jedináčkem nebyly.
Kdybych si pořizovala kočku do domácnosti bez koček, chtěla bych rovnou dvě, je jim veseleji, to bezesporu. Ale když někdo chce jedno kotě k jiné kočce, rozhodně bych ho hned nezatracovala. K nám se kočky dostaly postupně, většina jako koťata - prostě jsme si je vzali a neřešili, jestli to můžeme udělat, když tu není druhé takové kotě. Zatím se vždycky začlenili do smečky (naše smečka = 6 kočičích miláčků)
Hezký den všem, Světlana.
Nepřihlášen | 26.11.2009 12:46:36
Denisa opět v akci - no, koho zajímá autentický dojem paní, která měla tu čest navštívoit Denisu v její páchnoucím kočkogarsonce, má možnost zde
http://neviditelnypes.lidovky.cz/diskuse.asp?iddiskuse=A091001_152405_p_zviretnik_dru&vlakno=35529661#35529661
souhlasíme - my osobně ( jsme mladí manželé s miminem )
jsme zděšeni, kočky bez karnatény ???
My viděli Kočičí naději ( již je to déle), Maxe v Brně, Felix Grey u Písku - tyto tři zařízení ano, u Felixe manža prohlásil, že takhle jak tam bydlí kočiny, to nemá on doma -D
Denise nefandíme - a není to kritika. Prostě takhle si pomoc kočkám nepředstavujeme, dvě zachrání, tři uhynou.
Zda tedy umsítí kotě po jednom či dvou, je nepodstatné. Denisu nikdo nedokáže zastavit. Kdo tím trpí, jsou kočky, nikdo jiný.A psi, o které se umí postarat jako o toho starého vlčáka.
Maršíčkovi, Praha
Nepřihlášen | 26.11.2009 12:47:31
Milí Maršíčkovi,
Je neskutečné, že nedokážete nic jiného než chodit napadat na kočičí diskuze. Moc mě to mrzí, jak se chováte a ještě více mě mrzí, že tím ubližujete mým zvířatům! Věříte jen pomluvám a řečím od lidí, kteří se mnou měli OSOBNÍ problém, protože přiznávám, že když se s někým nepohodnu,jednám někdy velmi nevhodně. Bohužel ti lidé místo osobního vyříkání užili jako rukojné ZVÍŘATA a nenapadlo je nic jiného, než z nenávisti napsat nebo prohlásit, že u nás dochází k týrání zvířat - nepravda přece ublíží nejvíc. Takové tvrzení a uvádění na internet si příště velice rozmyslete, protože pomluva je trestný čin a pokud bude někdo i nadále dělat všechno proto, aby naše zvířata neměla co jíst a nenacházela nové domovy, tak pochopte, že to tak nechat nemohu a budu se bránit případně i soudní cestou. Protože já ani nikdo jiný z Tlapek zvířata netýráme, dodržujeme PEČLIVĚ karanténu všech nových zvířat, stejně tak dbáme na péči, vakcinace a kastrace a na umístění zvířat. Opravdu nestojíme o pomluvy ze stran zfanatizovaných kočkařů a jim podobných, kteří nedokážou nic jiného, než ZÁVIDĚT každičkého sponzora, každičké umístěné zvířátko. Co říkáte na větu jedné anonymní slečny, která mi do telefonu nadávala :"Já skutečně nechci, aby Vaše kočky našly nové domovy, jen ať u Vás pěkne jsou a nemůžete si pak brát další kočky, těm je lépe na ulici". Nelobte se na mě, ale silně mi jí připomínáte. Je tolik, zvířat, která by bez naší pomoci umřela a dost hnusně!!! Kdybyste si důkladně prošli naše stránky, pozdravy z nových domovů, informace, jak probíhá péče o kočky, zkontaktovali veterináře MVDr. Kubáta, tak si uděláte názor sami, ale pokud je pro vás pohodlnější a objektivnější zastávat názor někoho, kdo umí šířit jen negativní správy protože má proti mé osobě OSOBNÍ výhrady, tak je mi z vás trochu mdlo. Přesně tak, útulky se mezi sebou jenom hádají a navzájem se pomlouvají, my jsme jen jedni ze sta, které to také potkalo a nebylo by to na Adélce poprvé. Mě tedy nenapadlo, abych šla na nějakou diskuzi a začala tam o někom psát hnusné věci. Nevím jestli je to v dnešní době móda? Jestli jste se sem přišli hádat, tak zase raději odejděte. Upozorňuji naposledy NIKDO Z ČLENŮ, DOBROVOLNÍKŮ TOULAVÝCH TLAPEK ANI JÁ ZVÍŘATA NETÝRÁME A STARÁME SE PREDEVŠÍM O JEJICH DOBRO A ZDRAVÍ NA ÚKOR VLASTNÍHO POHODLÍ NÁS VŠECH!!! Tlapky jsem založila na pomoc zvířatům, vystudovala jsem střední veterinární školu čistě z důvodu, abych mohla kočkám pomáhat, stejně tak jsem si udělala odchytový kurz a dobrovolně jsem se vzdala vlastního pohodlí. Jistě by bylo účelnější šlapat na paty skutečným tyranům - jako např. zacházení se zvářaty v Číně na maso a kožešinu, ubití tuleňů, upálení kočky, umlácení kočky v Morávce, týrané dogy a pod.
Denisa Zárybnická, předsedkyně os Toulavé Tlapky
Nepřihlášen | 26.11.2009 13:44:11
Vážená slečno Zárybnická,
nenechte prchlivost cloumat svým majestátem. Škodíte tím sobě i kočkám.
Pro ostatní:
OS Toulavé tlapky má u mne trvalý stop na příspěvky, právě z důvodu zjevného plýtvání prostředky a silami na idiotské spory.
Kdybych nereagovala, opět by se zde strhla diskuze kdo víc týrá zvířata? Romane, co tím sledujete? Chcete mi tím říct "drž hubu"? Můžete mi říct o jakém majestátu mluvíte? Bydlím snad na zámku, vlastním ferari a chodím s nosem nahoru? Mýlíte se, pouze BRÁNÍM SVOJE KOČKY. Je to Vaše volba, jestli nám chcete nebo nechcete přispívat. Já Vás osobně neznám, jen Vám chci říci, že pokud přispíváte kterémukoliv os na ochranu zvířat, tak to posíláte zvířatům, ne lidem.JÁ JSEM PANÍ SMEJKALOVÉ DOPIS NEOPLATILA, I KDYŽ JSEM MĚLA MILION DŮVODŮ TO UDĚLAT. Jenže asi to už bude znít trapně, ale šlo mi o její kočky, proto jsem stále zticha.
Nepřihlášen | 26.11.2009 14:49:49
Vážení, diskuze nám sklouzla daleko od původního tématu. Diskuzní prostor pod články není bojištěm. Téma můžete dále rozvést v diskuzním fóru, ale předem upozorňuji, že hádky nepodporujeme. Další diskuze pod tímto článkem, která se přímo nebude věnovat sólo/více chlupáčům najednou, bude mazána.
Adela | 26.11.2009 14:56:44
DÍKY!
Nepřihlášen | 26.11.2009 15:21:12
Sleduji, že nám Adélka nějak "hrubne" a to je velká škoda. Setkala jsem se s tím už pod svým článkem se snahou pomoci útulkům - tam se zase sesypala kritika na hlavu chovatelů (nechovejte a ubude kočiček v útulcích, poněvadž si je vezmou ti, co si jinak koupí zvíře čistokrevné...), nyní se snáší kritika na hlavu útulku. Denisa je mladá, plna nadšení a také jednoznačných výroků. Proboha, ale přece i nesouhlas mohu vyjádřit slušně (i já jsem ho zde vyjádřila) a nebudu odbíhat od tématu - tedy dvě koťata nebo nic, nebo jednu solitérku. Totéž se děje i pod jinými články a nejspíše bych takové vulgární anonymní výpady mazala - svoboda slova jistě, ale ve slušných mezích! Deniso, Vy raději párkát polkněte a zvažte, zda na něco takového vůbec reagovat a pokud ano, tak jakým způsobem. Z Adélky se začíná zase stávat kolbiště a to se mi ani trochu nelíbí. Lidi, važte prosím slova a odpusťte si osobní útoky. Děkuji.
Já sama depozit mám.Už během jednoho týdne jde na kočce vidět,zda to je solitér nebo společenská kočka.Při příchodu návštěvy se kočky chovají jako děti,předvádí se.Proto prosím všechny kdo si pro zvířátko příjdou,nechte si poradit.Povězte jaké podmínky čekají kočku v novém domově a já vám doporučím vhodné kočičky pro tento případ.Každa kočka by se měla posuzovat individuálně.Ne za každou cenu umisťovat dvě.Ale pokud se jedná o vyloženě společenské zvíře,pak by umístění samotné kočičky bylo nevhodné a docházelo by právě k těm naschválnostem.Kočky mohou být umístěny samy,několik i k někomu,třeba i k pejskovi.
Vše podle konkrétního případu.
Vše co je podle přísných a daných pravidel dáno je obvykle ŠPATNĚ!!!!!!
Miri.
Nepřihlášen | 27.11.2009 7:12:25
To Miri: Přesně tak, ten, kdo se o kočičky v tom depozitu stará a skutečně se jim věnuje, může nejlíp říct, jestli je kočička vhodná jako jedináček, nebo jestli jí bude lépe ve společnosti někoho. Individuální přístup ke každé kočce by měl být samozřejmostí.
Katka | 27.11.2009 7:42:39
jejda to je kotátek ,ještěže já už mam tři kocourky jinak bych si pořídila taky koptátko,to nevadí ale co na tom sejde te ,hlavně když je máme rádi všechny kočky jsou hodný svim zpusobem ahlavně mazliví a nbez jejich přítomnosti by byl svět hroznej!
Katko a Miri,
konečně jste to na závěr završily rozumnými názory. Jsem ráda, že přidal názor hlavně někdo, kdo taktéž depozitní zařízení má. Individuální přístup opravdu považuji za základ při umísťování kočiček a je fuk, jestli je to kotě, či dospělá kočka. Vždy by se měly zvážit a řešit podmínky při aktuálním umístění! (Tzn. hledat nejlepší řešení pro trvalé soužití člověka a dané kočičky). Trvat vždy pouze na umístění po dvou může být v mnoha případech destruktivní pro obě strany, ale to si musí zvážit každý sám.
Karin | 28.11.2009 0:27:29
Ano, samozřejmě je každou kočku třeba brát individuálně. I my to tak děláme, a je to znát, když si přečtete popisy kočiček na našem webu. Některé nabízíme jen samotné, u jiných je to jedno, některé naopak ke kočce, některé k domku, jiné do bytu. Ale platí především u dospělých koček. U malých koťat bývají povahy vcelku stejné až na to, jestli je kotě plaché, přítulné apod.aspekty. Kočky se snažíme co nejlépe odhadnout a podle toho je také umístit. Za tu dobu depozitování už mám dost zkušeností a troufnu si říci, že odhadnu velice dobře, do jakých podmínek se která kočka hodí. Umisťování koťátek skutečně děláme v každém případě, protože se domníváme, že tak jim bude skutečně nejlépe. Ještě jsem se osobně nesetkala s tím, že by v dospělosti dvě kočičky od mala spolu najednou na sebe začaly syčet nebo se nesnesly. Kočičí psychologie je dost složitá, ale zajímavá. Při umisťování mi jde především o to, aby se kočička měla v novém domově co nejlépe, ale nejen fyzicky, ale právě i psychicky. Protože co je kočce po plné misce a teplém pelíšku, když ztratí milovaného kamaráda? Co je člověku po střeše nad hlavou, když přijde o blízkého člověka, který jí s ním sdílel? Zbyde jen smutek.... Proto bych chtěla apelovat na zájemce o kočičky, aby se nedrželi pouze svých představ a rozhodnutí a netrvali na svém, skutečně si nechali poradit. Když někomu říkám, že to konkrétní kotě k sobě potřebuje sourozence, tak to říkám proto, že znám nejen jejich povahu, ale také minulost, prostředí, ve kterém vyrůstají a pak mě mrzí, když slýchám, že si přece kotě zvykne a když se ho nechci zbavit, tak ať si ho tedy nechám...To je přesně to, když někdo přijde a chce za každou cenu tu bílou kočku a nechápe, že hluchá se prostě k domku nehodí a pořád mi klade otázky, jesti by to přeci jen nešlo- solitérka, bytová, hluchá, stará a nevrlá - do baráku, ke psovi, k dětem? Nešlo... Věřím, že díky mému článku bude odcházet více koťátek do nových domovů po dvou.
Denisa Zárybnická, os TT
Nepřihlášen | 28.11.2009 21:14:00
Nemůžu být dobrým účastníkem v této diskusi, protože moje zkušenosti s čičinami jsou jen malé. Náš Mňouk (5) je obyčejný polovenkovní kocour, kastrovaný, který využívá svobodný přístup ven a návraty domů. Mazlí se jen když chce on, návštěvám se vyhýbá.Miluje jen kvalitní žrádlo (hlavně syrové maso). Nejsou s ním žádné problémy, a bez velkých řečí si dokáže zařídit život přesně tak, jak potřebuje. V našem domku má ještě mladšího kámoše (2), sžívání trvalo dost dlouho, ani dnes se "nemusí" alespoň se tolerují.Druhá kočka je fajn na krmení, obvykle nepřijde pak nic nazmar.A ta druhá je velký mazel, takže si můžu doplnit i případný "deficit" muchlování kožíšků. Neměla bych v začátcích odvahu si vzít naráz koťata dvě - i to jedno mě zaměstnávalo ažaž :-) Zdenka
Nepřihlášen | 29.11.2009 10:40:17
http://www.kocky-online.cz/clanky/proc-jsou-dve-kocky-lepsi-nez-jedna . Také zajímavý článek. A proč by nemohly být kočky rovnou 2? A když je možno už od kotat, tak taky dobře. Jde přece o to, aby byly kočky šťastné a spokojené. A nepodepsanému anonymovi před mým příspěvkem si dovolím doporučit propátrat internet. Ale nejen ten český. Zkuste třeba Velkou Británii a budete se divit, co tam je článků, studií a doporučení ohledně koček. Holandské weby jsou v tomto ohledu jen kousek za těmi anglickými, ale i tam se najde hodně odkazů na kočičí dušičku. :-))) Laďka
Nepřihlášen | 29.11.2009 20:34:35
FIP
Nakažlivé jsou koronaviry.Ty se přenáší slinami,krví,pohlavním stykem.Při stresu,nemoci nebo jakémkoliv zhoršení imunity může koronavir zmutovat a spustit FIP.Prostě některá kočka to zvládá líp a nekterá hůř.Při stejných podmínkách jen některé kočce koronavir zmutuje a FIP spustí.Je to něco jako naše rakovina.Také skoro každý z nás má v sobě buňky rakoviny a přesto ne každý rakovinu dostane.
Toto je hodně zjednodušený výklad!
Miri.
Nepřihlášen | 30.11.2009 7:31:22
Myslím,že se tady scházejí milovníci koček,tak proč se někteří tolik brání tomu,aby uznali,že vzít si,nebo koupit,dvě koťata je pro ně to nejlepší, co dvounozí mohou udělat?Ano,každý,ať človíček,nebo jakékoliv zvířátko si zvyknou na to,být sami.Já si ale rozhodně myslím,že ve dvou je jim vždycky lépe a jsou určitě sťasnější.Kočičce nemůže sebelepší člověk nahradit kočičího parťáka.To je můj názor!My lidé bychom neměli být tak sobečtí a myslet si o sobě,že jsme lepší než kočičí parťák.Bětka
No Beto.1 - o tom to je. Nemusí to tak být vždy. A jsme u toho. Vy jste si pořídila 2 kočičky z jednoho vrhu, kde si myslím je automatické, že spolu vycházet budou. Ale existuje i spousta jiných možností, kdy to tak skvěle vyjít nemusí! A nejde jen o malá koťátka. Hlavně v tomto případě, kdy se jedná o kočičky z útulku. Několik lidí už tu potvrdilo, že ne vždy je to ideální a každá kočička se pro život ve dvou nehodí, tak nechápu, proč to pořád rozpitvávat dál. Každý člověk i kočička mají jinou povahu a je na místě posuzovat vždy aktuální stav. Pokud jde čistě o koťata, ne dospělé jedince, tak možná po dvou ano, ale ani pořizování po jednom rozhodně nepovažuji za týrání, jak bylo výše uvedeno.
Karin | 30.11.2009 12:30:13
a já naprosto nesouhlasím s tím, vydávat kotě z útulku jen ve dvojicích.Je to naprosto indivudální záležitost.Mám také dlouholeté zkušenosti s umisťopváním a musím napsat, že mnohdy je opečovávanému kotěti lépe samotnému než v přeplněném útulku. Také není zaručeno, že soužití sourozenců bude ideální. Znám tolik případů kdy se to nevyvedlo, že je to až zarážející. Většinou problémy nastávají s dospíváním.
Nepřihlášen | 30.11.2009 20:37:26
Milá Deniso,
mám dva útulkové sourozence ( kočičku a kocourka) od jejich tří měsíců. Takže jsem si vzorně vzala dvě koťata :-).Nyní je jim šest a půl roku.A dokáží na sebe syčet a dokáží být na sebe nevrlí a dokáží se spolu nekámošit.Možná zkuste se svýmu kategorickými výroky počkat ještě pár let, zkuste si nepřetržitě monitorovat umístěná koťata až do jejich dospělého či seniorského věku.Pak možná budete moci říci, že jste nikdy neviděla, nezažila....Ale zodpovědný člověk, který radí jiným, jak nakládat s živými tvory, tak ten by asi žádná paušálně platná moudra říkat neměl. Už jen z úcty k těm živým zvířatům a z úcty k jejich svobodnému životu.Děláte jistě záslužnou práci a já Vám za ni děkuji, ale věřte, že ani zkušenější útulkáři nedokáží zaručit, jak se budou sourozenci vyvíjet, snášet,jak se budou jejich povahy měnit...Možná mají více zkušeností, či více pokory, kdo ví...?Moc vám přeji sťastnou ruku při umís´tování Vašich kočiček, což je asi snem každého útulkáře.
Romana
Nepřihlášen | 1.12.2009 11:35:49
Souhlasím,
máme doma kocoura kterému jsme se sice první měsíc, co byl u nás doma nový věnovali (o prázdninách byly dětí doma) pak však letní prázdniny skončily a Kokin zůstával doma sám.
Teď máme podrápanou kuchyň, pohovku,dětský pokojík a dokonce rozvrací plot na zahradě, když mu koupíme nové granule na které není zvyklý musíme mu první týden míchat s konzervou, cely den prospí, když přijde návštěva,schová se pod postel a vyleze až půl hodiny po tom co odejdou nebo co mu nasypem jídlo do misky, bojí se zvonku a vysavače a tak všeho co dělá nějaký hluk, nesnese se s dalšími zvířaty,takže nemůžeme pořídit druhé zvířátko(asi by si časem zvykly ale nechceme to už ani zkoušet), předstírá,že má hlad vždy když ráno uvidí někoho kdo mu ještě nenasypal jídlo a pak občas zaútočí na syna když mu odmítne dát jídlo,zkrátka nad námi začíná přebírat kontrolu už sou mu 4 roky takže šance že by se nějak polepšil nebo by snad dostal rozum už asi mizí v nedohlednu :)
Ale nemyslím si že by to bylo jen tím že by byl doma sám, jako malé kotě jsme si ho brali ve 4 měsících a do té doby byl společně s matkou a dalšími 4 sourozenci. Když jsme ho však vzali na návštěvu ke kamarádce od které jsme si ho vzali(má doma ještě maminku a jednu jeho sestřičku a to mu byl přesně půl roku- nebylo to tedy tak dávno co jsme si ho brali domů) zalezl před nimi a pak na ně útočil kvůli jejich žrádlu které jim chodil užíral z misky ikdyž měl svou vlastní se žrádlem na které byl zvyklý.
Toto chování si ještě do dnes neumíme vysvětlit. Možná to je tím že byl doma sám, možná je to tím že je to vykastrovaný kocour nebo tím že je prostě už takový, ale pořád ho máme rádi
Nepřihlášen | 4.12.2009 11:32:53
protože s více kotátky je věčí švanda a taky jsou veselejší anikdy nebudou sami když je jich víc!
Myslím,že mít jedno kotě není nic špatného.Pokud má milující rodinku a někdo si s ním hraje,pečují o něj atd. vše je v pořádku.
Jsem,ale i na té druhé straně. Mít dvě koťata je také dobré,protože si zvyká každé i na zvířecí společnost a dopoledne,když jsou všichni pryč se nenudí.
Každý člověk se může rozhodnout co bude pro něj osobně nejlepší.
Crazy | 7.12.2009 15:05:53
Před půl rokem jsme zvažovali pořízení koťátka/koťátek. Protože ale jak já, tak přítel trávíme v práci většinu dne, rozhodnutí bylo jasné: budou to dvě koťátka. Nechtěli jsme aby nám doma brečelo jedno koťátko, kterému se bude stýskat. Teď vidíme, že rozhodnutí bylo více než správné, kočičky jsou veselé, nevadí jim že odejdeme v 07:00 a vrátíme se v 18:00, spolu to zváldají. Náklady jsou vyšší, to ano. Ale jde o dobro kočiček. Mimoto je báječné sledovat jak se spolu honí a vyhrajou si - lepší než kdejaký program v televizi.
Z vlastních zkušeností, jelikož jsem pracovala v útulku a vzala jsem si bohužel jen jednu kočičku vím, že je opravdu lepší mít 2, pokud se můžete věnovat kočičce celý den tak proč ne, ale to jde snad jen v důchodu. Kočky jsou velice společenská zvířata a společnost uvítají, mají rádi když se jim někdo věnuje a pokud člověk chodí do práce určitě uvítají společnost jiné kočičky. Moji kočičku jsem si brala z útulku, tehdy ji někdo vyhodil u silnice bylo ji pouhých 7-8 týdnů,byla strašně začervená, vyhublá a vypadalo to že to ani nepřežije, ale bojí se a je agresivní na lidi(zažila si svoje), takže veterinární ošetření je veliký problém a to jen díky majitelům který berou zvířata jako věc a ne jako živou bytost. Po čase začala mít problémy se srdíčkem a díky tomu mívá záchvaty. Je na člověku jestli bude mít jen jednu nebo si pořídí dvě, ale jestli budu mít jednu nebo dvě mě nepříjde tak náročný na úklid a veterinární péči, myslím že kočky nejsou na tohle tak náročné. Koček je spousta, protože lidé je nechají rozmnožit a pak se o to nepostarají a vyhazují je na ulici a u útulků,... všichni kdo pracují a pracovali v útulku zvířata mají rádi a jsou rádi když zvířátka najdou dobré majitele a konečně si budou moct užívat krásný a spokojený život. Pracovat v útulku je psychicky náročné, vidíte tam zvířata které týrali majitelé a že jich není málo, zvířata které postřelili a spoustu jiných. Setkala jsem se tam s lidmi kterým myslivec na procházce zastřelil 2 psy dospělou fenu a její štěně (nechápu jak si tohle můžou dovolit). Ráda jsem pracovala v útulku, člověk to nedělá pro sebe ani kvůli penězům ale pro ty zvířata a proto odsuzuji některé z chovných stanic co prodají zvíře a dále se o něj nezajímají asi to dělají jen kvůli penězům ( ne všechny), kupa takových zvířat se dostane taky do útulku.
Nepřihlášen | 26.12.2009 16:22:15
Zkušení chovatelé se tomuto článku zasmějí, ty méně zkušení si možná zamyslí. Já chovám odjakživa jen jednu kočku. Vždy je perfektně vychovaná a přátelská.. JSem tedy tyran? Slovo týrání je opravdu hooodně přehnané. Tato věta mě v článku úplně rozčílila. Jak tohle můžete říct? Lidi, kteří svá zvířata mlátí, ubližují jim a nekrmí je jsou potom co?
Nepřihlášen | 27.12.2009 10:15:53
moc krásné fotky..
Vážení zde přihlížející,
dovolte mi kratičké vyjádření z pohledu nazainteresovaného člověka. Na základě podnětu od osoby rozesílající pomluvy o paní Zárybnické jsem se zcela nezaujatě přesvědčila o nepravdách a lžích, kterými je na paní zaútočeno. Spolupráce s paní Zárybnickou mi nepřinesla žádné podezření o týrání zvířat nebo zanedbávání péče.
Velmi děkuji za článek o důležitosti společnosti dvou koťat. Před rokem jsem si chtěla vzít od kamarádky kotě. Když jsem se dozvěděla, že to kotě má sourozrnce, moje srdce mi napovědělo, že by to kotě bylo smutné, kdybych ho odvedla od jeho sourozence a už nikdy by se s néím nemohlo vidět. Proto jsem kamarádce nabídla, že si tedy oba sourozence vezmu,aby jim nebylo smutno. Jsou to dve kočičky. Je pravda, že stojí to více peněz a nadělají více hluku, když se honí po bytě, ale moc jste mě potěšili tím, že jste mi potvrdili, že mé rozhodnutí před rokem bylo správné.Kočičky jsou dnes už krásné slečny a ua ten rok, co je mám, mi už udělali tolik radosti, že se to nedá penězi vydanými za jejich stravu a veterináře vyvážit. Tolik lásky, oddanosti a radosti jsem v životě nezažila jako za jeden rok s mými dvěmi kočičkami. Anna Kováčová