Patří jedné paní,dlouholeté známé,která bydlí na druhém konci města a chodí k veterináři,který se přestěhoval a je teď poblíž mého bydliště..O ty dva kocoury , "dočasně umístěné"se starám už téměř dva roky..První, mourovatý , říkáme mu Kulíšek to bylo původně kotě na umření.Po prvním ošetření se ta paní s ním stavila u mě, prý na chvilku,než trochu přestane pršet a nude moci jít domů,přes celé město,nějakých téměř sedm kilometrů,s kotětem po zákroku,Říkala,že druhý den má přijít na kontrolu,Navrhl jsem jí,aby kotě nechala přes noc u mě , aby ho v tom špatném počasí,bojím se napsat nečase,zbytečně netahala ven.Celou noc jsem měl obavu,jestli to kotě dožije rána,v jak bídném stavu bylo,Nejen ,že přežilo,, ale už se tady zotavuje téměř dva roky.Je z něho krásný,kocour,zbarvený podobně jako bengálská kočka,strašný rváč a na potíže ohrožuhící jeho život zbylo jen slepé levé oko,potažené nějakou modrou blánou..Druhý rekonvalescent je na tom poněkud hůře.Toho ta paní přinesla asi za měsíc po Kulíškovi..Rovněž mourovatý kocour-,ne úplmé kotě,.Chytil se do nastraženého drátěnéjo oka a ve snaze osvobodit se.sedřel si na pravé přední nožce---kůži až na holou kost-.Když ho ta paní našla na své zahrádce,,měl otevřenou--ránu,silně zhnisanou a plnou červů...Ošetření vetrinářem nebylo účiné a tak došlo na amputaci.takže teď je Pacínek,tak se jmenuje,jen trojnožka ale je čiperný ,dovádivý a je z něho milý ,hravý,mazlivý kocour.Jelikož ta paní má doma větší množství koček , důchodkyně již také v létech, měla obavy kdyby najednou přišli do domu ještě dva mladí,nekastrovaní divoši,mohlo by to mít špatné následky .A tak jsou ti dva rekonvalescenti zatím v mojí péči.A přiznám se, že rozhodně se nenudím
Tak jsem Vám napsal další story něco " Z mého života" a jen mám obavu,aby vydrželo ještě nějakou chvíli moje srdíčko,které na tom není zrovna nejlépe.Možná, že jsem se trochu rozepsal , ale alespoň přijdu na jiné myšlenky,zaměstnám mozek ,už jen tím,že na mojí klávesnici již téměř nejsou znát znaky a musím psát téměř zpaměti,takže nejsou vyloučené překlepy a to i když co napíšu si po sobě zpravidla přečtu a pokud možno opravím. Čeká mě ještě ta smutná povinnost ,která bude pro mě jedna ztěch nejtěžších a nejsmutnějších , poslední rozloučení s mým nezapomenuteným kamarádem MIšulkou..Tedy končím a přeji Vám hezký den.
Jiří Vlasák Kolín
Komentáře k článku
Dobrý den, čekala jsem, že brzy opět napíšete další příběh....o těch dvou kocourech od paní, která také pečuje o kočky, už jste se trochu zmínil v některém dřívějším článečku. Vzpomněla jsem si hned na ně! Je velice dobře, že ten Váš kocourek si na ně rychle zvykl a tak vlastně nejste sám.
Vaše srdíčko musí sloužit ještě řadu let, už jenom proto, že máte tady takovou povinnost - péči o chlupáče!
Přesně totiž si to říkám i já, naše zdraví MUSÍ být takové, abychom TO tady ještě několik let zvládli a věřte, že jsou dny, kdy mi moji čičulinky hledí moc smutně do očí, protože vidí, že JÁ mám ne zrovna dobrý den! Však to znáte!
Mnoho síly a krásných prožitých dnů s Vašimi milými přeje Gertruda se svojí zvířecí smečkou z úpatí Bílých Karpat....z překrásné přírody, která umí však být velmi krutá ku svojim obyvatelům (hlavně za mrazů a sněhu v zimním období)
12 čičulek úplně domácích + další nalezenci-návštěvníci-plašani ...nevím odkud přišli,ani nevím kolik, ale jsou tady u nás denně na stravu.
Mňau!
Pane Vlasáku, vy jste z úplně stejného ranečku jako paní Gertruda. Přeji Vám hlavně pevné zdraví. A co Oskar? Už se umoudřil? Vlaďka
Macek | 21.7.2012 16:17:49
Vážený pane Vlasáku,
Vaše krásné příspúěvky na tomto webu čtu vždy s velkým zájmem. Velmi s Vámi cítíém, když jste musel prožít v tak krátkém čase dvě události srdci zvířomilů zak bolestrné... je dobře, že máte ty dva kocourky, kteří Vám určitě dávají lék na Vaše smutné srdce (kterému přeji, aby hodně dlouho, dlouho tlouklo láskou k těěm živým tvorečkům, kteří jsou jedné krve s námi... Ti kocourci Vám přinášejí radost .- a to je přesně to, co teď potřebujete. A já Vám přeji té radosti co nejvíce.
Muna
Muna | 21.7.2012 21:02:56
Dobrý den. Mám funkční náhradní klávesnici, ráda Vám ji po sdělení Vaší adresy na výše uvedený mail pošlu. Přeji hodně zdraví a radosti.
mail se nezobrazil, píšu jej znovu
malirna@seznam.cz
Pokud by jste paní Jiřino chtěla pomoci, tak pan Vlasák má ve svém profilu mailovou adresu, na kterou mu můžete napsat. Stačí kliknout na jeho jménu pod článkem a jeho profil se vám otevře.