Přeskočit navigaci

Web kočky
Adélky

  • DOMŮ
  • ČLÁNKY
  • KOČKY
  • LIDÉ
  • FÓRUM
  • FOTOGALERIE
  • INZERCE


 
  • Kocouři
  • Veterinární poradna
  • Veterináři
  • Kočičí nebe
  • Chovatelská sekce
  • Chovatelské stanice
  • Kočky testované na HCM a PKD
 
Nejste přihlášen/a


Zapomněl(a) jsem heslo Nová registrace
 
RSS

Mourátko a Sazí ,další vyprávění

Domů > ČLÁNKY > Mourátko a Sazí ,další vyprávění


Milí kočkomilové, Tak Mourátko a Sazí se stali součástí našeho života. Dvakrát denně si přijdou pro masenko své vezdejší, kteréžto i dostanou. Neodolatelný je zlatý pohled Sazínkův

Milí kočkomilové, Tak Mourátko a Sazí se stali součástí našeho života. Dvakrát denně si přijdou pro masenko své vezdejší, kteréžto i dostanou. Neodolatelný je zlatý pohled Sazínkův. Však Sazí má nádhernou kocouří hlavu s nádhernými licousky a jeho tělíčko také není zanedbatelné.

Mourátko vypadá dobře. Není obézní, ale rozhodně není hubená. Minulý týden však došlo k významné události. Házím maso z balkónu dolů – a kdo se tam neobjevil jako blesk: Asi čtyř- až pětiměsíční šedivé koťátko s mramorovaným mourováním. Krásné! Zmizelo jako blesk. Ale podruhé už si dodalo odvahy. Jindy zase přišlo černé kotě, úplný Sazí, no a nakonec se objevilo klasické mourovaté zvířátko.

Spolu s Mourátkem a Sazí. To mramorované kotě jako by pro ně nebylo žádoucí – mám podezření, že je tam někdo „milosrdně odložil“. Doslechla jsem se, že to tak „lidé“ dělají – vezmou koťátka do tašky a vypustí je někde na sídlišti – a to je ještě ta lepší varianta!!! Ta koťátka, také velmi plachá, a tudíž nechytitelná, chodí nepravidelně, tak máme o ně strach. Jsou pěkná a vypadají dobře, ne hladově. Přežívají na tenisovém hřišti, kde se o ně nikdo velice moc nestará – však se nějak obejdou, že ano. Ta dvě koťátka – černé a mouraté – asi budou Mourátčiny děti, říkal jeden pán na hřišti, že tam přišla na svět. A tak mám jeden tichý sen: Kdybych vyhrála v Milionáři nejvyšší cenu (problém je v tom, že bych neměla odvahu přihlásit se, protože by mohly padnout otázky z takových oborů, že bych brzy vyletěla jako vlaštovička), dala bych postavit krásný kočičí útulek, aby tito „bezdomovečci“ a s nimi i další měli střechu nad hlavou a aby se nemuseli bát existenční nejistoty…

Naše tři kočenky domácí, bytové, polštářové o nich dobře vědí, a když je doba krmení, vylezou na balkon a vše pozorně sledují, jako by tomu rozuměly – ale ony tomu opravdu rozumějí! Teď je podbalkonovým kočenkám ještě jakž-takž, ale bojíme se, co bude, až nastane krutější zima. Mourátko a Sazí tu loňskou přežili. Jsou tu však ještě ty tři kotěcí živůtky. Nemůžeme víc, než je krmit a sledovat, kolik jich pod balkon přijde.

Bohužel to není legrace, a kdybych chtěla, nemohu to popisovat s humorem. Snad jen to, že Mourátko (ona je asi vládkyně smečky) přijde s úplnou samozřejmostí a čeká (no tak kde je to maso?).

Sazí za rohem vystrčí jen hlavičku a bere kousky masa, nebo odejde opodál a tam se sytí. Onehdy odešel sám večer od krmítka, zazářil na mne zlatým pohledem, jako by chtěl říci: Jdu pro ty ostatní . A oni nepřišli. Nicméně hozené masenko zmizelo, tak si myslíme, že přišli později, až byl úplný klid.

A tak chodíme s miskou na balkon a čekáme: Jsou tam? Ještě ne? Co je s nimi? Už tam jsou! - Už tam jsou a jsou naše, i když nemohou být s námi v bytě. Možná, že nás ostatní lidi mají za duševně choré, ale nám to nevadí. Jsme choré. Máme ailurofilii – kočkomilství, a to je bohudíky nevyléčitelné.

Marta Severová   

  více článků o Mourátku a Sazí

                     ilustrativní foto : Sibornal CZ

     

Sdílejte článek na Facebooku                        
, vydáno: 14.11.2005

Komentáře k článku

Paní Marto, úplně mě mluvíte z duše. Taky přikrmujeme sídlištní kočičky a teď asi 2 měsíce i jejich další koťátka a úplně stejně sním o tom, že až vyhraju v loterii, tak vystavím parádní domov pro opuštěné kočičky a pejsky. Bohužel zatím se nedaří

anonymous anonymous | 15.11.2005 8:30:11

 

krásně se čte povídání paní Marty.. a vždycky si tak říkám,kolik je lhostejných, kteří jen přihlížejí a těch, pro které ani pojmenování nemám, kteří odhodí kočinu někde na sídlišti-však nějak přežije..

anonymous anonymous | 16.11.2005 10:20:18

 
Přihlásit se k odběru Přidat zprávu

 
Dívá se na nás 782 nepřihlášených návštěvníků, přihlášeni jsou: lenulka.mal


 
admin@kocka-info.cz | © 1998-2009 Web kočky Adélky | Netiketa | Podmínky pro užívání webu a články | O nás