Dne 7.8.2011 prodala chovatelka kocourka NEM, kdy kupující reagovala na zveřejněný a následujícího dne si pro kocourka přijela. Kupující byla seznámena s podmínkami chovu, byla informována o zdravotním stavu prodávaného kotěte, o skutečnosti, že kotě není určeno k dalšímu chovu a o nutnosti kocourka ve vhodném věku nechat kastrovat. Obě strany mezi sebou uzavřely kupní smlouvu v písemné formě a k jejímu plnění se svými podpisy zavázaly. Potud je to všechno v pořádku.
O týden později tatáž kupující strana na výstavě v Boskovicích tak dlouho naléhala na chovatelku, až se domluvily na prodeji kočičky NEM. I zde byla o předmětu koupě sjednána kupní smlouva písemnou formou. V případě kočičky však vzaly věci rychlý spád. Chovatelka hned druhý den jela na kontrolu, a když viděla nevyhovující podmínky, tak si po vrácení kupní ceny odvezla kočičku zpět.
Rovněž chovatelka kocourka se rozhodla pro kontrolu a požádala mě, zda bych tuto kontrolu neprovedla spolu s ní, jednak jako nezávislá osoba a jednak jako osoba pověřená ke kontrole vrhů a chovů NEM.
Nebudu zabředávat do detailů velmi nepříjemné konverzace, kdy jsme musely spolu s chovatelkou čelit verbálním atakům majitelky a ze strany jejího partnera pak i hrozbě fyzického násilí. Podržím se zjištěných faktů. V jedné místnosti o výměře cca 9 m2 jsou pospolu tucet psů plemene papilon a tři koťata – kocour a kočka, praví sourozenci, plemene RAG a již zmiňovaný kocourek NEM. V místnosti je sedací souprava a stolek, na kterém majitelka pracuje na mini notebooku, zbytek místnosti je vyplněn tzv. „bydlíky“ pro kočky, kdy se ale nejedná o klasická šplhadla, kde jsou šplhací sloupy s prolézačkami, pelíšky, boudičkami, ale poměrně masivní, až monstrózní stavby, které člení vertikální prostor do pater a zabírají cca jednu třetinu prostoru místnosti, ale bohužel kočkám neposkytují dostatek podnětů k hrám a pohybu. Za touto stavbou je jediné okno v místnosti, které nelze pro stavbu otevřít. Na pohovce a pod stavbou je několik pelíšků pro psy, taky jsem tam viděla misku se zbytkem granulí pro psy a misku se zbytkem vody. Misky s granulemi pro kočky a misku s pitím pro kočky jsem v celé místnosti nenašla. V místnosti se sníženým stropem (bývalý špejchar mlýna) byl naprosto vydýchaný vzduch a v celé místnosti byl neuvěřitelný zápach z kočičích výkalů. K výměně vzduchu nepostačovalo ani to, že v době naší návštěvy nechala majitelka otevřené dveře na zastřešenou pavlač. Zápach se linul z jediné kočičí toalety, která je umístěna přímo pod stropem na stavbě.
Na můj dotaz, jaké používá stelivo, odpověděla, že silikon, neboť ten pohlcuje zápach. V tomto případě se silikon, pokud skutečně v toaletce byl, velmi míjel deklarovaným účinkem. Již samotné umístění toalety (pod stropem na desce, velmi těžko dosažitelný ze země i pro vysokou osobu) nezaručuje pravidelné vybírání výkalů. Na můj dotaz, čím koťata krmí, mi ukázala pytel granulovaného krmiva zn. Orijen a dostalo se mi k tomu komentáře, že toto je jediné vhodné krmivo pro kočky. Když jsem se jí ptala, zda nezkusila jinou značku, tak se mi dostalo vysvětlení, že všechna ostatní krmiva jsou „šunt“ a za nejhorší považovala Roayal canin, který postavila na úroveň Whiskasu a Brekies. Na dotaz, zda koťatům krmí syrové maso, se majitelka velmi podivila, proč by měla, když dostávají kvalitní granule. Na dotaz, zda koťatům podává mléčné výrobky, mi majitelka sdělila, že ví, že mléko koťatům podávat nesmí, neboť po něm trpí průjmy. Na dotaz, kde je její veterinář mi byl předložen výčet dojezdových vzdáleností k několika veterinářům. Na dotaz, který z nich se specializuje na malá zvířata, nedovedla majitelka odpovědět. Na dotaz, zda a čím kočky odčervuje, se mi dostalo neurčitého popisu typu „no taková tabletka“, kdy majitelka nedovedla uvést, jakým preparátem koťata odčervila a kde k preparátu přišla.Ale naprosto přesně věděla, že tabletku dala v sobotu nebo v neděli předchozího týdne a od té doby mají koťata řidší stolici, zcela evidentně po těch tabletkách.
Při našem příchodu ležel kocourek NEM na zápraží pokoje, apaticky, odevzdaně, bez jiskry a strpěl, aby okolo něho a po něm hopsali štěkající psi. Koťata RAG ležela na pohovce v jednom z psích pelíšků. Na svém místě kocourek zůstal i poté, co jsem s chovatelkou vešla do místnosti. Následně ho majitelka zvedla ze země a posadila na opěradlo pohovky, odkud celkem bez zájmu slezl do pelíšku k ragdollům. Ragdollové se pak sebrali a odešli do psích pelechů pod stavbou. Všechna koťata působila velmi odevzdaným dojmem, bez života, se stopami apatie. Při pohledu do očí všech tří koťat jsem neviděla onu krásnou jiskru zdravého zvířete žijícího nejen v materiálním dostatku, ale hlavně v psychické pohodě. Po celou dobu mé přítomnosti (cca 75 minut) v místnosti a po pavlači pobíhalo přibližně 12 psů plemene papillon. Kdo toto plemeno zná, ví, že se jedná o psíky velmi živého temperamentu, kteří dokážou být ve větší skupinně až nepříjemní svojí hlučností. Majitelka o sobě tvrdí, že je milovnicí zvířat a já jí to i věřím. Psíci neustále pobíhali sem a tam, hlučeli, skákali po nábytku a do pelechů bez ohledu, zda tam nějaké kotě bylo či nikoliv. Na všech třech koťatech bylo vidět, že jsou odevzdaná a pro ně neutěšenou situaci přijala, neboť nemají možnost jiné volby. Jinak je tomu u psíků, ti vysloveně hýřili dobrou kondicí a psychikou a také dobrou náladou. Jak ale známo, životní potřeby psovitých a kočkovitých šelem jsou diametrálně odlišné a co vyhovuje psům, není to pravé ořechové pro kočku. Samozřejmě i opačně.
Když jsem se majitelky zeptala, kde posbírala tolik psíků, odpověděla, že se jedná o štěňata z jejích dvou vrhů. Na dotaz, zda o tyto psíky není zájem, odpověděla, že zájem je, ale ona je nechce prodat, neboť by o ně nebylo tak dobře postaráno jako u ní. Po dobu mé přítomnosti z řeči majitelky vyplynulo, že ve smečce jsou krom vlastních odchovů ještě dvě štěňata zakoupená.
Po zjištění všech okolností, za kterých jsou koťata u majitelky chována, se chovatelka kocourka NEM rozhodla, že v souladu s kupní smlouvou si chce vzít kocourka NEM zpět. S tímto majitelka ale nesouhlasila, došlo z její strany na vyhrožování policií, advokacií a dokonce i soudy a soudními znalci. Také požadovala posouzení stávajícího stavu nezávislou a odbornou osobou a tedy jsem z pozice osoby pověřené ke kontrolám vrhů a chovů pro plemeno NEM takové zhodnocení provedla s upozorněním na příslušná ustanovení Chovatelského řádu SCHK, který vychází z předpisů FIFé a z právního řádu České republiky. Majitelce jsem vysvětlila, že koťata jsou skutečně chována v nevyhovujících podmínkách, s tím, že proti materiální stránce věci bych určité výhrady možná i měla, ale za naprosto nevyhovující ji označit nemohu. Za zcela nevyhovující jsem pak musela shledat duševní pohodu všech tří koťat a prostředí, ve kterém jsou chována. Majitelku jsem dále upozornila, že podpisem kupní smlouvy se nejen stala vlastníkem kotěte, ale zavázala se k odpovídající péči o ně a v případě nedodržení všech smluvních ujednání se zavázala i k vydání kotěte chovatelce s nárokem na vrácení 50% kupní ceny. Přestože chovatelka byla ochotna (i majitelce tuto variantu nabídla) vrátit celou kupní cenu, majitelka kotě chovatelce odmítla vydat.
Moje cesta od majitelky vedla pak přímo na obecní úřad, kde chovatelka předala k rukám starostky obce žádost k prošetření věci, která měla být dnešního dne postoupena Krajské veterinární správě v Jihlavě. Chovatelka je dále rozhodnuta postupovat občanskoprávní cestou a bude se na majitelce domáhat plnění kupní smlouvy.
A proč jsem včerejší kontrolu na místě takto podrobně popsala? Je myšlena jako výzva všem chovatelům koček a psů bez ohledu na plemeno. Pokud vám, chovatelům, není lhostejné, jak bude vámi odchované kotě či štěně trávit svůj další život, pokud vám není lhostejno, jak je se zvířetem zacházeno, jak je o ně postaráno, pečlivě vybírejte nové majitele. Doporučuji s kupující stranou uzavřít písemnou smlouvu. Doporučuji do smlouvy zakotvit možnost kontroly prodaného kotěte či štěněte u nového majitele a doporučuji do smlouvy zakotvit ustanovení o možném odběru prodaného zvířete a taktéž doporučuji do smlouvy zakotvit vrácení kupní ceny a procentuelní výši vracené částky. Prověřujte si budoucí majitele svých odchovů a nenechte se natlačit do prodeje, když vám vzadu v hlavě cinká varovný zvoneček. Týraných a opuštěných zvířat jsou plné útulky a nikdo z nás, chovatelů, nestojí o to, aby tam takto jednou skončilo i zvíře námi s láskou a vzornou péčí odchované. A když už se rozhodnete provést následnou kontrolu u nového majitele a zjistíte nevyhovující podmínky, za jakých je zvíře odchováváno a bude vám majitelem odmítnuto plnění smluvních ujednání, nebojte se a požádejte o spolupráci příslušný obecní úřad, státního veterináře a obraťte se na právníka.
Rovněž se obracím na vás, návštěvníky tohoto fóra, chovatele, pokud máte obdobné poznatky, jaký jsem včera učinila já a pokud již máte jakoukoliv zkušenost s vymáháním plnění smluvního ustanovení, či zkušenost s postojem obecního úřadu nebo státní veterinární zprávy, podělte se s ostatními chovateli. Jedině vzájemná informovanost pomůže chovatelům vyvarovat se prodeji svých odchovů do množáren či do rukou lidí, kteří zvířatům nerozumí, rozumět nechtějí a svojí láskou je spíše trápí.
Nechci, aby můj příspěvek rozpoutal pseudohon na čarodějnice. Chci aby si chovatelé uvědomili, že nejen k chovu samotnému, ale i k výběru nových majitelů je nutné přistupovat velmi zodpovědně a také bych chtěla, aby uzavírané smlouvy o prodeji byly jasné a přesné neboť jedině takové smlouvy jsou vymahatelné.
Pro chovatele polodlouhosrstých koček v colorpointním zbarvení pak ještě dodávám, že majitelka, u které jsem kontrolu chovu provedla, je paní Pavlína Vodičková, bytem Unčín u Jimramova č.p. 12. Pokud se k tomuto článku dostane chovatel ragdollů, který této paní prodal pravé sourozence z vrhu, nyní ve stáří cca 4,5 – 5 měsíců, pak vězte, že obě koťata jsou na tom v současné době psychicky ještě hůře než kontrolované kotě NEM. Jejich odevzdanost a apatie je mnohem hlubšího rázu než u kocourka NEM.
Eva Hlaváčková
CHS Natalis Spring
Neva masquerade Cats
Františkovy Lázně
Čerstvý dodatek od p.Hlaváčkové
Kauza Vodičková ještě není uzavřená. Kocourka Norise se nám od paní Vodičkové dostat nepodařilo. Dokonce jsme narazili i na zkostnatělost státní veterinární správy, respektive na nechuť cokoliv řešit, ale tady nechci předbíhat. Přesto se nám určitý posun ve věci Norise nepřímo podařil. Medializace situace, kterou jsme s chovatelkou na místě zjistily, vedla k určitému zlepšení životních podmínek všech tří koťat.
Paní Vodičková zašla i tak daleko, že si na mě podala stížnost na SCHK. To zašla příliš daleko. Ve vhodný okamžik jsem připravena zveřejnit praktiky, které ze strany paní Vodičkové a její kamarádky následovaly po soukromých linkách a věřte, že to nebude radostné čtení. Takový psychický nátlak a citové vydírání, jaké nasadily na chovatelku Norise si tajnůstkaření nezaslouží.