Komentáře k článku
Tak nevim co jsi mam myslet , ale asi je to vhodne a dustojne rozlouceni , ale ja bych asi tyto sluzby nevyuzil .
Kdo nemá žádný pozemek (a myslím, že je to i zakázané pohřbívat někde na zahrádce), je pro něj těžké rozhodnutí, kam se svým miláčkem. Někam do popelnice nebo kontejneru? Takže toto je velmi užitečná služba. Ale zdá se mi poněkud drahá vzhledem k našim příjmům, o důchodcích nemluvě. Jinak je dobře, že toto zařízení už u nás existuje.
Protože jsem člověk "panelákový" už nejednou jsem přemýšlela co vlastně bych ... a jak bych.... a kam vlastně ? Tohle je rozhodně možnost jak "oplatit" celoživotní přátelství svému mazlíčkovi a nedopustit, aby se jeho tělíčko dostalo do popelnice, na smetiště či do kafilerie ... Nevím jak Vás - ale mně tahle představa děsí a znechucuje. Rozhodně se ze mně nestane "sběratel" urniček, nebudu je vystavovat na poličkách a obklopovat plyšovými zvířátky (ale nic proti - pokud to tak někdo cítí) - jen chci mít možnost důstojně ukončit jedno celoživotní přátelství.
Nevím, nevím....Já bych těhle služeb asi nevyužila. Přijde mi to dost neosobní a "zvláštní".
Když jsem to četla poprvé, tak to byl pro mě šok.Asi to způsobila ta morbidní fotografie urny s hlavou. Nám na rakve ani na urny také nedávají lidské hlavy.U nás za městem máme les kam lidé pohřbívají své mazlíčky, chodím tam na procházky a skoro pokaždé tam je nový křížek. Asi se to nesmí ale tento způsob nevím, nevím.
Ale připouštím, že to jednou bude možná velmi nebo jediný způsob pohřbívání našich mazlíčků.Nakonec vždyť to jsou taky skoro lidé.
IVANO-Možná ta hlava kočky je jako u nás věřící mají boha
Musím říci, že já jsem ráda, že se tato služba u nás objevila. Bydlím v Praze v paneláku a před 14 dny jsem se musela rozloučit s jednou svojí kočičkou, která posledního půl roku bojovala svůj marný boj s rakovinou. Když jsem byla nucena přistoupit na konečné řešení, abych jí zkrátila utrpení, tak jsem řešila otázku, co dál. Nejsem zastáncem náhrobků, ale také se mi bytostně příčí představa, že svého miláčka nechám odvézt do kafilérky. Proto jsem byla moc ráda, když jsem se dozvěděla o pražské firmě Frostex (www.frostex.cz), která v Praze tyto služby zajišťuje. Nyní mám již popel kočičky doma a rozptýlím ho u sestry na chatě - už jsem koupila sazenici krásné růže, pod kterou Kačenka nakonec spočine a která mi ji bude nadále připomínat. Zaplatila jsem cca 4 tis. Kč. Možná se někomu tato částka může zdát velká, ale ten, kdo má své zvíře opravdu rád, takto neuvažuje.
Tuto sluzbu velmi vitam, protoze bych po smrti chtel byt spalen spolecne se svymi milacky. Akorat nevim jak to casove sladit, aby jsme zemreli tak, aby nas popel mohl byt ve stejne urne.
Já osobně toto krematorium vítám! Přestože jeho služeb asi nevyužiji.Máme zahrádku, a v této zahrádce vždy končili svou životní pouť všichni moji mazlíčkové-od bílé myšky, morče, andulku, kočičky a v neposlední řadě pejsek Brok, který neunesl smrt naší babičky. Vždy mi bylo líto lidí, kteří tuto možnost neměli a jejich mazlíčkové končili v kafilérii.A to mi připadalo daleko neosobnější než kremace!Ani kočičí relief na urně mne nijak nevadí. Pravda na lidské urny se nedávají portréty, ale na náhrobky ano a k urnám se vystavují fotografie nebožtíků!A ceně se také nedivím! Vždyť kreamatorium musí splňovat veškeré hygienické a jiné parametry jako lidské, jen u těch některých menších zvířátek je menší spotřeba energie na spálení!