Historie je zajímavě zpracovaná
Jsou tu více rozpracovaná historická fakta, lépe vykreslená atmosféra vlády královny Alžběty I a tudorovské doby, kdy panoval strach z čarodějnictví, kdy děti dostaly ve škole výprask jen proto, že se nenaučily látku, jak jim kladla povinnost. Už správně tušíte, že i tady čeká na Ka nějaký ten důležitý úkol, tentokrát má pomoci najít kámen mudrců pro královnu. Topher, její věrný člověčí kamarád ji v tom opět pomůže, do minulosti ho jako v prvním díle zanese velký černý pták. Tedy, spíše bude jeho úkolem Ka zachránit ze spárů podivného zlodějíčka, který však čeká na to, až bude mít oba pohromadě, Ka i Tophera. Jak to nakonec dopadne, jestli najdou kámen mudrců a jak se zachrání… to už si budete muset přečíst sami. Dokonce mohu prozradit, že se s Topherem podíváte do staroanglické vykřičené čtvrti…
„Později ten večer, když ležel s Ka v posteli, zaslechl, jak Kelley tvrdí doktorovi, že ta kočka je podle něho prostředníkem k jejich úspěchu – pokud se s ní dokážou domluvit jejím jazykem.„Jakým jazykem?“ zeptal se doktor unaveným hlasem, který postrádal obvyklé nadšení.
„Přece egyptským,“ odpověděl Kelley.
„Jenže tím se pouze píše, ale nemluví,“ namítl doktor.
„Jde o obrázkovou řeč, které rozumí jen pár lidí a kterou nikdo nedokáže hovořit.“
„Ta kočka ano,“ odsekl umíněně Kelley. „Ka ano.“
„Umíš to?“ zašeptal Topher Ka, která ležela na prachové matraci vedle něho.
Samo…zřřřejmě! Samo…zřřřejmě! Zavrněla…
Současnost také zaujme
To jsem však začala trochu z konce knížky. Začátek je opět tak nějak nevinný, i když děj tu má spád. Oproti „egyptské bohyni“ je část, při které čekáte, kdy bude mít Ka zase nějaký důležitý úkol pro Tophera, také zajímavá. Není nudná, je čtivá a děj má grády, zejména ke konci.
Topherův otec si hned v úvodu přivede domů novou přítelkyni, nakonec se vezmou a přestěhují se. Tophera také čeká stěhování a přestoupení na jinou školu. Děj se tu proplétá, svoji roli tu také sehraje školní kroužek chovatelů domácích zvířat a ochránci přírody, navíc Topherova nevlastní matka pracuje ve výzkumném ústavu. Takže, když poté Ka zmizí a místo ní tu zůstane jen ta tajemná soška, panuje nějakou dobu pochybnost, není-li náhodou unesena ve výzkumném ústavu?
Pokud jste četli Tajemnou kočku Ka a egyptskou bohyni, určitě si přečtěte i její cestu do anglické tudorovské doby. Atmosféra je tajemná a děj je rychlejší, více zaujme.
A určitě nesmím zapomenout na to, že každého milovníka koček potěší drobná, ale o to více osvěžující kratičké vsuvky do kočičího života. Jak je kočka žravá, jak Ka miluje sýry a králičí maso, jak se stáčí do klubíčka, jak se třese strachy, jak se myje. Autorka zná specifika kočičího života…
Vydala Mladá Fronta, 2009
recenze - Renata Petříčková