Komentáře k článku
Tak tenhle článek je podle mne uplny nesmysl !!
Nejsem odborník, takže těžko posoudím, zda to je nesmysl a určitě bych to striktně neodsuzovala, ale není to poprvé, co jsem něco podobného četla.Toto téma už je zmiňováno delší dobu a víceméně s podobnými závěry.A nakonec, proč ne? Tak jako se dávkováním alergenu v malých dávkách vakcinuje při alergii potvrzené, si myslím, že je docela možné, že tak jako člověk přivykl jiným různým dalším škodlivinám, může si třeba dítě kotaktem v ranném věku vytvořit protilátky proti některým alergenům?
Předpokládám, že tady už se ta iformace objevila, ale pro ty, kteří to ještě neslyšeli, také mě kdysi překvapila informace, která je také dlouho známá, že alergie na kočky neplyne z chlupů, ale ze slin.Přesněji z alergenu, který sliny obsahují.Takže rozhodně 100%nevyloučí alergickou reakci ani Sphynx/jak si mnoho lidiček myslelo/, která chlupy nemá, ale pochopitelně se líže-i když jsem slyšela, že prý má v slinách méně alergenu, než ostatní kočky.M.j.také jsem alergik..Na kdeco.Naštěstí ne na kočky a vzhledem k tomu, že mám i lehké astma a můj kocour se mnou spí a to tak, že přímo u obličeje, divila bych se, že bych si nějakou tu další alergijku nevypěstovala..ale naštěstí zatím nic.A s kočičkami jsem v kontaktu od malého dítka.A i kdyby se mi alergie objevila, patrně bych se soužití s kocourem nevzdala:-)
Možná bych tomu věřila. Mám alergii na květ černého bezu. Když chodím pravidelně se psem do lesa v období, kdy postupně rozkvétá černý bez, nemám žádné problémy. Stačí ale, když jsem třeba nemocná, nebo nemůže náš pes (má za sebou chudák tři operace kolene), tak potom náhodné projití kolem rozkvetlého keře u mě vyvolá silné kýchání, rýmu a kašel. A mimochodem, alergii na psí a kočičí srst nemám a možná i díky tomu, že jsem si jako dítě chodila hrát s kočkama na seník. Kočku mám 11 let, psa 10 a teď ještě k tomu dva roky kocoura.
Tohle je uz dlouho znama vec, uz pred peti lety nam to prednaseli na fakulte. A nejde jen o alergii na kocky, ale obecne o alergie - bylo prokazano, ze deti, ktere od narozeni ziji ve sterilnim prostredi (tim se mysli prehnana cistotnost, likvidace bakterii pomoci ruznych "Domestosu apod.", ktere nici i bakterie prospesne) maji vyssi riziko vzniku alergie nez deti, ktere vyrustaji v normalni domacnosti s normalni urovni hygieny. Nekde bych o tom mozna jeste neco nasla 
Katka | 17.5.2004 11:22:50
To je slabina vsech epidemiologickych studii, zde se mluvi o pravdepodobnosti, ze se vyvine nebo nevyvine alergie. Kdyz budeme brat pripad od pripadu znam lidi, kteri dlouho se jevili jako nealergicti, zili 5 let s kockou a nic pak treba po "obycejne" chripce se jim vyvinula tak silna alergie omezujici je natolik, ze museli kocku dat nekomu jinemu a vsechny predmety, kde byly alergeny vyhodit (nabytek, postele atd.), znam pripad jednoho chovatele, ktery se musel vzdat svych zvirat a dodnes nechce o tom mluvit, protoze to byla prislis silna zkusenost se jich vzdat s vedomim, ze nikdy nebude mit doma zvirata, ktera mel rad nebo znam byvalou PORADKYNI (!!!) chovu kocek, ktera si odrovnala sve zdravi, protoze si nechala kocky na doziti ackoli ve 40 letech se u ni vyvinula alergie na kocky, ale pres tyto jednotlivosti plati, ze casna zkusenost s alergeny zvysuji sanci, ze u deti se alergie nevyvinev pozdejsim veku.
Taky jsem alergik a astmatik, ale kočky prostě miluji, a tak jsem si 2 čičinky pořídila. U kočky to bylo bez odezvy, u kocoura jsem měla první týden kapesník neustále u nosu ... a pak to všechno ustalo. Od té doby nemám problémy, přitom s nimi spím v jedné posteli. Na svoje kočky zkrátka alergii nemám. Zato na cizí kočky bohužel reaguji.
Ještě k té přehnané hygieně: určitě na tom něco je, dnešní děti se rodí do neuvěřitelného světa chemie. Ale co my, narození v 60. a 70. létech? U nás doma se rozhodně nic nepřehánělo, a špinaví jsme rozhodně nebyli. A přesto: já i ségra jsme na tom docela bídně, brácha je na tom o poznání líp
Tak pro mě celkem zajímavé téma,i když příspěvky zde jsou staršího data.Jako dítě jsem byla do 18 let naprosto zdravá, bez alergií, žádné Domestosy a sterilní prostředí, měli jsme doma i psa.Pak jsem začala bydlet sama a pořídila si kočičí kamarádku.Během roku se ze mě stal alergik s prokázanou přecitlivělostí na kočku a astmatik.Takže jsem si pravděpodobně alergii vypěstovala při soužití s číčou..Při testech mi pak vyšla i alrgie na psa, kterou jsem před tím neměla.No pro milovníka zvířat jako já celkem rána.Takže nic není 100%, ani tenhle článek..
Chtěla bych se zeptat mám kočku krátkosrstou a v lednu jí žačaly padat chlupy mám to uplne vsude co s tim ???? :-O
Sweet | 4.4.2007 14:57:16
Pro káju.Zlepšit stravování kočky.Třeba Gimpet vyrábí vitamínové pasty,stačí vybrat tu správnou.A taky s granulkama se zaměřit na složky na zlepšení srsti.V každém zverimexu vám poradí.Je to ale na dýl.Změna se ukáže tak po půl roce.
strasne moc miluji zvíratka...ale nejhorsí je ze sem alergická na rostoče...takze to maji vsechny chlupaty zvirata.co mam asi podle vas delat? kdyz mam je rada..dalo by se to nejak vylecit abych je mohla mít nadále?
Opravdu to není nic nového. Dlouhá leta už přeci bylo všeobecně známo, že děti z venkova nebo předměstí jsou mnohem zdravější než děti panelákové. A nebylo to jen tím, že byly otužilejší. Důležitý byl styk se všemi tvory vyskytujícími se na dvorku. Je mi 50 a jako mimino jsem prý lezla k slepicím do kurníku a jedla jejich slepičince.Jsem naprosto zdravá. To v 90. letech přišlo v podobě reklamy to desinfekční šílenství,kdy se všechny hospodyňky pokoušely sterility svého životního prostoru. Informace z tohoto článku by se měly vysílat místo těch stupidních reklam. Ale žijeme v tržním prostředí a tak se dál necháme oblbovat!
Naše veterinářka prá měla kdysi dost nepříjemnou alergii na kočky. Postupně se jí zbavila - zřejmě stykem s kočkami! Dokonce si jednu pořídíla domů a je bez problémů. Neříkám, že je to takhle možné u každého, ale u spousty lidí může být taková "vakcinace" prospěšná.
Už jste někdy slyšeli (četli,viděli v TV,apod.),že by sedlák (farmář a pod.) nechoval ŽÁDNÉ zvíře,protože jeho děti mají na zvířeta alergii?
Jasva | 17.2.2010 20:19:57
Jen z vlastní zkušenosti na toto téma. Když jsme se před mnoha lety ujali naší Micky, měli jsme již z minulého období špatnou zkušenost - když byly děti ještě malé, pořídila jsem jim na jejich přání kočičku Číču, děti i já jsme ji hrozně milovaly. Měli jsme ji asi 4 roky a pak najednou starší dcera začala mít napřed neustálou rýmu a pak se přidával i kašel. Já jsem byla tehdy v jiném stavu, čekala jsem našeho nejmladšího, a začala jsem mít podobné problémy jako ona.Dřív, než jsme to stihli začít nějak řešit, přišel u dcery první astmatický záchvat. Napřed mě nenapadlo, že by to souviselo s kočkou, ale přišly další záchvaty a dcera nakonec skončila v nemocnici, kde jí udělali testy a vyšlo jí hodně věcí,na které je alergická, ale žádná z těch reakcí nevypadala tak veliká, aby jí vyvolala až takové problémy. Až po mé připomínce, že máme kočku, jí udělali ještě test na kočku a bohužel ten byl nejhorší, bylo to tak vážné, že chudák Číča musela z domu, dodnes na to vzpomínám s bolestí, protože ač jsem se snažila sebevíc, musela jsem ji nakonec dát do útulku, protože jsem nesehnala nikoho, kdo by se jí ujal. A jak to s ní dopadlo, nevím, dvakrát jsem tam volala a paní, která útulek vedla, říkala, že je na tom moc špatně, že je vidět, že na nás byla od mala hodně vázaná, a bojí se ostatních koček, že ji musí co nejdřív někomu udat, kde by byla sama jediné zvíře, jak byla zvyklá u nás. Neměla jsem odvahu se ptát dál, a dnes mě to mrzí, protože si pořád představuji ten nejhorší scénář toho, jak to mohlo s ní dopadnout.
Ale k věci, dcera i já jsme měly problémy ještě asi půl roku, už menší, ale než se povedlo dokonale alergenů u nás zbavit, přes neustálý úklid a luxování, ještě chvíli to trvalo a pak postupně se lepšila a přestala mít doma potíže, měla je jen při styku s prachem ve větším množství, a zpočátku i při sportu při zadýchání, ale i to se postupně zlepšilo. Dodnes má ale trvalé problémy vždy při chřipce a kašli, má vždy horší průběh, než je normální. Už je vdaná, žije s manželem a dcerami v rodinném domku a mají dokonce i psa, dětem pořídili morčata, křečka, teď mají i potkany, jen kočku se pořídit bojí, aby to nedopadlo zase jako tehdy. Od ostatních zvířat, které mají, problémy žádné nemá.
Já jsem na tom byla celkově lépe než ona, takže se můj stav zlepšil rychle po tom, co jsme už kočku doma neměli, potíže nadobro ustaly. Měla jsem je určitě způsobené stykem s kočkou, protože když jsem sáhla na ni a pak si náhodou sáhla do oka, hned mi oko oteklo a začalo svědit a trvalo hrozně dlouho, než mi zase splasklo, a stejné problémy měla tehdy i dcera. Byla jsem moc smutná, že to tak dopadlo a že zřejmě nebudeme moci už nikdy kočičku v budoucnu mít. Děti pak samozřejmě pořád toužily po zvířeti, takže jsme vyzkoušeli křečka a pak morče - jejich počet nám za ta léta postupně narostl, a s těmi problémy žádné nebyly.
Ale pak se k nám dostala Micka, které jsme se ujali napřed s tím, že to bude jen tak na 3 měsíce, než odchová koŤata, a pak půjde zpět domů k sousedům, kteří se jí kvůli koťatům údajně zbavili. Jenže vše bylo pak jinak, původní majitelé už kočku zpátky nechtěli a Micka zůstala u nás, napřed s tím, že snad někoho seženu, kdo by si ji vzal, když se totéž povedlo i s jejími koťaty. Jenže nesehnala jsem a Micka nám zůstala na pro mne příliš krátkých 12 let, do její smrti. Nejstarší dcera už bydlela mimo domov, když jsme se jí ujali, a tak hrozily problémy hlavně u mě. A taky začas přišly, stejné jako tehdy za Číči, rýma a ta kontaktní alergie v očích. Měla jsem hrozný strach, že se to bude všechno horšit a dopadneme jako s Číčou. Snažila jsem se tedy většímu kontaktu s Mickou cíleně vyhýbat, nepouštěla jsemji do postele, držela jsem ji hlavně jen v jednom pokoji, bála jsem se nechat ji volně běhat po celém bytě. Ale i tak problémy byly stejné jako před lety. Pak jsme na jaře začali jezdit ven na chalupu i s kočkou a tam jsem při jedné společné večerní procházce s Mickou potkala paní se psem. Paní se Micka moc líbila, Micce zato už ne ten pes, takže brzy odběhla zpátky na zahradu, ale my se díky ní s paní daly do hovoru a já nakonec paní všechno řekla o tom, jak jsme k Micce přišli a že mám strach po těch problémech s alergií z minula, jestli si ji budeme moci nechat a nebude se to horšit. A ta paní mi říkala, že měli stejné problémy, když si pořídili toho psa, alergolog že jim jasně nakázal, že je to alergie na psa a že pes musí z domu, ale oni se s manželem rozhodli, že v žádném případě, a pak že jim kdosi poradil, že naopak mají vydržet v co největším kontaktu s tím zvířetem, spát s ním klidně v posteli a nijak se mu nevyhýbat, že alergie za čas začne ustupovat,a opravdu to u nich tak bylo. Takže mi radila totéž, a já poslechla, a asi po roce opravdu příznaky alergie začaly ustupovat a nakonec mi zůstaly jen ty kontaktní, když jsem Micku pohladila, nesměla jsem si sáhnout do oka potom, musela jsem si napřed umýt ruce. Ale opravdu jsem s ní mohla i spát v posteli a být jinak v neustálém kontaktu, nic mi nevadilo. Teď máme po Micce hned dvě kočiny najednou, a zatím jsem na tom stejně, dokonce ani to s očima se mi už nestává, tak doufám, že to už horší nebude. A všem, kteří mají jen malé alergické potíže, bych radila zkusit vydržet - po mých zkušenostech. Nedá se to tak bohužel řešit, když už jsou potíže takové, jako měla dcera, z¨to už je příliš vážné a nedá se asi řešit jinak než se zvířete vzdát.
Ještě bych chtěla dodat, že za ta léta, co jsem tehdy tuto radu slyšela a vyzkoušela, jsem ji slyšela nebo četla i od jiných, např. na diskuzi u morčatářů, kam také často zavítám, se toto téma už mockrát podrobně probíralo, a poměrně se stejným výsledkem, jako byl u nás, když to člověk hned nevzdá a pokud to jde, chvíli vydrží, dá se ta alergie i překonat.