Přeskočit navigaci

Web kočky
Adélky

  • DOMŮ
  • ČLÁNKY
  • KOČKY
  • LIDÉ
  • FÓRUM
  • INZERCE
  • FOTOGALERIE


 
  • Soutěž Kočka a písmenka vyhlášena!
  • Kocouři
  • Veterinární poradna
  • Veterináři
  • Kočičí nebe
  • Chovatelská sekce
  • Chovatelské stanice
  • Kočky testované na HCM a PKD
 
Nejste přihlášen/a


Zapomněl(a) jsem heslo Nová registrace
 
RSS

Jak jsem se zklamala v kočkářích

Domů > ČLÁNKY > Jak jsem se zklamala v kočkářích - reedice


Přibližně před měsícem jsem vyslechla nadšené vyprávění jedné známé ze spolku ČSCH Rychnov nad Kněžnou. Není sice chovatelkou koček (chová králíky), ale doslova se rozplývala nad tím, že byla na návštěvě v nedaleké chovatelské stanici koček (mimochodem stanici velmi populární), a jak tam mají „nádherně vykachlíčkovaný sklep a tam všechny ty klece s kočkami“.
Jak jsem se zklamala v kočkářích
Co mé známé přišlo fantastické, z toho mi vstávaly hrůzou vlasy na hlavě, a na zádech naskakovala husí kůže jako pralinky. V TÉHLE stanici že chovají kočky v klecích? A dokonce ve sklepě? Nechtělo se mi tomu věřit, ale vzhledem ke skutečnosti, že ona známá se skutečně v kočkářských kruzích nepohybuje a nic o chovatelství koček neví, jsem nakonec musela neochotně připustit, že na jejím vyprávění je bohužel nejspíš velký kus pravdy…
 
A tak jsem začala přemýšlet. O kočkách, o lidech, a o tom, jak se vztah mezi těmito dvěma tvory vyvíjel a měnil. A v mysli se mi vynořovala další a další zklamání tohoto i uplynulých let. Jak kamarádka prodala kotě, které jeho nová panička tak trápila všemi možnými i nemožnými veterinářskými testy, z nichž polovina nebyla nutná, až toho nebohého tvorečka umučila k smrti. O desítkách inzerátů v duchu „prodám šestiletou kočku, z rodinných důvodů“. Přičemž jediný rodinný důvod je zpravidla ten, že se chovateli nechce živit kočku, která mu je k ničemu, když už nebude mít koťata. O příšerném týrání zvířat paní Chlpíkové, na které se přišlo začátkem roku. Kdo sleduje internet, pravděpodobně mu neunikla ohnivá diskuse mezi „obyčejnými“ kočkáři a takzvanou elitou reprezentovanou kočkáři z Prahy a Plzně se známými jmény (pro nezasvěcené se jednalo o to, že si „obyčejná“ vystavovatelka dovolila veřejně vyjádřit, že se jí nelíbila jedna výstava)… O těch ponižujících desítkách minut na konci výstavy v Praze, kdy utahaná zvířata a lidé musí čekat na konec BISky, protože paní a slečna šéfky by jim sebraly tituly (a možná je snad i daly k soudu, nebo mi to alespoň tak připadalo). O kamarádovi kočkáři, který na jiné výstavě už během posuzování viděl na posuzovatelově stole seznam s čísly koček, které postoupí do BISKY (a to bylo posuzování teprve v polovině)…
 
Nemám v úmyslu na někoho házet špínu, pomlouvat a poškozovat. Jen mi to tak nějak přijde líto. Že se z ušlechtilé záliby, jakou je chovatelství koček (a koneckonců i jakýchkoli jiných živých tvorů), se stala honba za penězi a za pochybnou slávou na výstavách. Láska a úcta ke kočkám se z toho u nemalé části chovatelů vytratila neznámo kam. Z milovníků zvířat jsou množitelé, kterým jde jen o to, udělat za rok co nejvíce koťat. Co na tom, že kočka žije v kleci, vždyť je to jenom kočka. Dostává najíst, napít, není to žádné týrání. Ano, to je samozřejmě pravda. Možná jsem přecitlivělá nebo staromódní, můžete si říct, že jsou to kyselé hrozny…ale jsem vděčná, že mám vůči kočkám a všem zvířatům, se kterými žiji v jednom domě, čisté svědomí. Jistě, peníze, za které se dají koťata prodat, jsou fajn a každému se hodí. Ale za jakou cenu? Kdo někdy stěhoval staršího člověka ví, jak těžce snáší nové prostředí, jak je pro něho složité si zvyknout v novém bytě. Ale kočka, které je sedm, osm let, je na tom přece stejně! Jednou stranou se všichni kočkáři holedbají, jak jsou to inteligentní zvířata, jak člověku rozumí, jak všechno chápou, mají jasno v odvěkém souboji kočka/pes. A na druhou stranu jsou tu inteligentní společnici schopni dát ze dne na den pryč. Protože už z ní nekápne ani koruna. A pak že falešné jsou kočky…
 
Na výstavy jsem začínala jezdit ještě jako dítě. A jako všem začátečníkům, i mně přecházely oči z té nádhery, ze třpytu pohárů a pentlí na kokardách. Kéž by se tak naše kočky taky jednou dostaly do téhle elity, toužila jsem. Dnes jsem už dávno dospělá žena. Mnohokrát jsem na výstavách dělala stewardku a byla tak svědkem věcí, na které bych raději zapomněla. A pozlátko? Ale jděte, po třinácti letech ví člověk své. Mezi takovouhle takzvanou elitu, která chová kočky v klecích, a snad i upíše duši čertu, jen aby proboha vyhrála v BISce, bych nechtěla ani za nic.
 
Ne, opravdu si nemyslím, že jsou takoví všichni. Naopak, většina kočkářů, které znám, jsou pohodoví, milí lidé, ochotní utratit za svoje miláčky víc, než za rodinnou dovolenou. Lidé, kteří by svoji kočku nevyměnili ani za nic, až dopadnou jako má přítelkyně z Anglie, která má doma koček osmnáct, včetně šestnáctileté bezpapírové peršanky, která byla jejím prvním svěřencem. Zkrátka by jí ani nenapadlo žádnou ze svých koček prodat. Co mi opravdu připadá smutné je, že ani jeden z těchto takzvaně „obyčejných“ kočkářů nepatří mezi českou špičku. A co víc, směle si troufnu říct, že se tam nikdy neprodere. Nikdy, nikdy a nikdy. Ačkoli své kočky má od těch špiček zakoupeny a co se týká zacházení, chová se k nim jako ke královnám. Jenže ono zkrátka schází to známé jméno, a v neposlední řadě povaha na to, jít za svým cílem za každou cenu. Ani já ji nemám…
 
Ještě před závěrem se podělím o jeden špatný zážitek s dobrým koncem. Zkraje roku k nám přijela rodina, podívat se na svého budoucího kocourka. Červeného tygrovaného. Jejich pětiletá holčička (mimochodem velmi hezky vychované dítě, žádný raubíř) si koťátka v pelíšku bázlivě hladila a očka jí svítila radostí. Když si k nám tahle rodina pro kocourka definitivně přijela, maminka holčičky se svěřila, že se přece jen byli podívat u velmi známé chovatelky červených koček z Prahy. Ale ouha – koťátek se nikdo nesměl ani dotknout a paní chovatelka začala naprosto neprofesionálně pomlouvat všechny kocoury a kočky v republice ve stylu „jediné pořádné červené mám já, kočkáři z periferie, to jsou jen takoví chudáčci“. Pominu-li fakt, že přímo v mém rodném městě žije červený evropský šampion, který s dotyčnou dámou nemá nic společného, řvoucí nabubřelé pražáctví mi opravdu nahrnulo krev do tváří. No co, my máme zahradu a čistý vzduch, pomyslela jsem si kysele. Ale dělat člověk nemůže bohužel nic. Rodina si koťátko koupila od nás, protože přístup chovatelky z Prahy je velmi odradil, ale o to vlastně ani tak nejde. Hlavní je to, že se z nich ze všech stali opravdoví milovníci koček. Všech koček, svých i těch cizích, co se potulují po vesnicích. Kocourek se stal přítelem a kamarádem pro jejich dceru i pro ně, a jeho lásku mu oplácí stejnou měrou.
 
Co říct na závěr? Účelem tohoto článku nebylo nikoho urazit (proto jsem se také vyhýbala jménům a označením), spíš podnítit k zamyšlení. Nad smyslem naší společné ušlechtilé záliby. Nad slušností, ať už v chování k lidem nebo ke kočkám. Ideální svět neexistuje, naivní nejsem. Ale možná bychom si my lidé – kočkáři mohli od našich miláčků vzít trochu nadhledu, hrdosti, slušného vychování a pokory. Pokud tedy naše kočky nejsou v klecích….
 

Zdenka Martincová ml. 

 

ilustrativní foto : Veronika Šejcová

 
 
Sdílejte článek na Facebooku                         kategorie článku: chov
, vydáno: 13.10.2009

Komentáře k článku

Kocicky v klecich? Proboha to snad neeeee. Je mi jich moc lito.
My mame kocek sedm, ale zadne bychom do klece nedali. To je vzdycky doma uplny horor, kdyz je musime jet ockovat a to kazda ma jiny termin, takze nejtezsi je dostat koculku do prepravky. A pak honem jet k veterinari a opet domu a co nejrychleji ji vypustit ven, protoze jak moji vsichni kluci tvrdi, vcetne manzela, jak ji chudaka v te prenosce mucim.
A tak si nedovedu predstavit zivot kocicek v klecich, chudinky.Pani Martincova, kdybych to slysela, take bych byla moc zklamana.

Nepřihlášen Nepřihlášen | 12.10.2009 2:25:03

 

To všichni k tomuto poznatku mlčí? Muselo to již více zájemců o kočičky vidět, nebo je neukazuje všem?

gertruda gertruda | 12.10.2009 6:24:33

 

Nekde doslo k chybicce , tento clanek je samozrejmne delsi a vetsi. Pokusime se se najit kam se zbytek podel :-)

Pecha_Martin Pecha_Martin | 12.10.2009 7:23:42

 

To je hrůza. Chudinky kočičky. Nechápu, jak může někdo takhle s nimi zacházet.

PetraM PetraM | 12.10.2009 8:04:24

 

Děs, děs - chovat kočky v klecích? V kleci jsme mívali jen křečka, aby si neublížil okousáním nějaké šňůry a i ten první měl vycházky, protože stačilo zašustit na sáčku a hned byl u klece zpět. Další už byli jen v kleci nebo v dlaních na mazlení, protože se schovávali a měli jsme o ně strach.

macek macek | 12.10.2009 8:04:28

 

Je sice pěkné, že ten článek je delší, ale myslím, že ten úvodní odstavec mluví za vše a ve zbytku článku už moc "veselého" čtení nebude. (ale život není jen o tom pěkném) Jsem ráda, že v CHS, které znám se nic takového neděje a koček tam mají také dost. Nechcete založit i nějaký seznam s nedůvěryhodnými chovateli? Nějak toho přibývá =(.

karin karin | 12.10.2009 12:12:01

 

Paní Gertrudo, všichni nemlčí, ale výsledek čtete sama. "Mají nádherně vykachličkovaný sklep". Té paní, co tam byla to bylo evidentně jedno a ještě se jí to líbilo. Lidé jsou opravdu hrůzní,.....

karin karin | 12.10.2009 12:15:13

 

Dobrý den, když byla dcera kupovat naši čistokrevnou mývalku bez papírů- Daisinku, tak taky byla chovaná ve veliké kleci, která byla umístěná v kůlně. Neměla jméno, chovatel ji oslovoval "kotě". Byla odčervená, očkovaná. S sebou dostala očkovací průkaz s balíčkem granulí a kapsiček Wiskas. Když mi dcera vyprávěla,že žila v kleci, tak mi z toho bylo smutno. Co jsem měla dělat? Daisinka byla urostlá, měla čistá očička, krásnou vyčesanou srst. Byla v pohodě. Doufám, že většina chovatelů chová kočičky pro svoji zálibu a žijí s nimi doma a jsou jejich miláčky. S takovými se setkávám tady na Adélce a hodně z nich má doma i kočičky domáci, kterých se ujali.

EvaK EvaK | 12.10.2009 12:19:42

 

Tak sice o den později , ale článek je už zobrazen celý. Ještě jednou se omlouvám za malou chybku. Ted si to muzete vse docist do konce.

Pecha_Martin Pecha_Martin | 13.10.2009 7:10:11

 

Poslední dobou mám navíc pocit,že kočky jsou přešlechtěné,příliš nemocné a tak nějak duševně prázdné.Asi je to způsobeno právě přístupem chovatelů a jejich "studeným" odchovem.

Nepřihlášen Nepřihlášen | 13.10.2009 8:25:11

 

paní a slečna šéfky :-) tak to je hodně adresné a výstižné

Nepřihlášen Nepřihlášen | 13.10.2009 9:53:15

 

Co k tomu dodat.Žijeme v době , kdy peníze jsou až na prvním místě.Nechápu proč se nekdo honí za mamonem a nechá si utéci něco krásného kolem sebe.Fotografoval jsem pro myslivce lovecké psy do rodové knihy.Dva otřesné případy mě donotily zkončit.První případkdyž chovatel prohlásil, že mu ta čuba musí hodit ročně nejméně X tisíc.dává ji nakrýt jak jen je to možné,za dva roky je ztrhaná a užk ničemu tak jde a seženu si jinou.Druhý případ byl otřesnější a tím jsem skončil.\měl jsem udělat fotky mladého, krásného krátkosrstého ohaře.Každý chovatel chce aby jeho pejsek měl na obrázku tu nejhezčí postavu.Tento pes byl temperamentní a chovatel ho nemohl postavit podle svých představ.Na ébojek muzapnul vodítko, vytáhl ho asi 20 cm nad zem a začal hvztekle mlátit.Nemohl jsem ho zastvit, hrozilo, že dojde i na mě.Řkl jsem mu, že jeho jednání nahlsím,což jsem i dělal ale tím to skončilo.Je smutné. že je čím dál tím více lidí, kteří se k přírodě chovají špatně.V restitucích došlo knavrácení stovek hektarů lesů soukromým majitelů.Žádný z nich ten les nezakládal a podle toho se k němu chová. Nevidí les a jeho užitečnost pro život ale jen prkna a peníze.Odbočuji od koček. V9m , neměl bych . ale ono všechno souvisí se vším.Znám dvě straší paní, důchodkyně, které obětují nejen čas , ale i značné finanční prostředky , aby pohly opuštěným kočkám .Jedna má doma ., ve svém bytě,jedna místnost + kuchyň ský kout osm koček.Bydlí na úrovni ulice a má neustále pootevřené okno, aby mohly kočky nerušeně ven.Nedovedete si představit jaké problémy má s dalššími obyvateli domu.Přitom nikomu absolutně nevadí, kočky nic neznečisťují.Není jen při osmi kočkách doma. ta paní se staráo dalších dvanáct , volně venku žijících.Aby zabránila nadpočetnému množení, za peníze ze svéhodůchodu nechala ty venkovní kastrovat.Druhá paní má ve svém domečku, kde jsou dvě místnosti a veranda koček 18 a venku ještě 10, ale ten počet se stále střídá.nechci ani pomyslet kolik peněz ze svého důchodu vydá za krmivo, stelivo a veterinární ošetření. Přesto všechno , jaké starosti obě mají , a někdo řekne zbytečné, jsou to blázni,dokážou opatropvat každého živého tvora a nekoukají co jim to vynese.Běda kdyby někdo chtěl jejich cráněcům ublížit. Kdo asi má pro lidstvo a svět vůbec větší cenu , cen člověk, který shraňuje mamon nebo ten, který si váží života , žije podle německého přísloví Leben und Leben lassen - Žít a nechat žít ?

kocourek kocourek | 13.10.2009 11:34:32

 

Na to mám jen jednu radu - zavřít do těch klecí ty chovatele, ať zkusí jak je tam fajn. Už delší dobu jsem tak nějak skoro přestala mít ráda lidi, nebo by mělo něco přijít, co ty špatné lidi pořádně vytrestá. Gojka

gojovavera gojovavera | 13.10.2009 11:35:42

 

"Kocourku"-z Vašeho příspěvku o pejscích mě až mrazí-je to hrozné-nechápu to! Naopak z přístupu důchodkyň ke kočičkám jsem dojatá. Je to hrozná doba-opravdu hodně lidí se bezoohledně honí za penězi. Jsem ráda, že my tady na Adélce k nim nepatříme. Jak ale pomoci? Těm lidem to určitě připadne normální-jsou bez citu!

EvaK EvaK | 13.10.2009 11:47:10

 

je to opravdu hodně smutné. My jsme s kočičkami teprve 2 roky,ale za tu dobu už jsem taky ledasco viděla.Tento článek je určitě k zamyšlení, ale bohužel ti, kteří by se měli nejvíc zamyslet, většinou takové články nečtou. Naštěstí znám hodně dobrých chovatelů, kteří svoje kočičky milují a udělají pro ně všechno na světě. Bohužel jak psal kocourek, děje se to i s pejsky. My máme kromě kočiček a pejsků ještě i koně a nechtějte vědět co lidi dělají s koňmi. Vždy, když se mi dostalo něco takového pod ruku,chtělo se mi brečet. U nás na ranči byl kůň, který jeho bývalý majitel používal na tahání dřeva.tento koník, celý den několik let tahal dřevo, večer ho majitel zavedl do stáje, kterou byla úzká garáž. Tak úzká,že si tam kůň nemohl ani lehnout. Takže stál několik let tahal a stál.Když ráno majitel chtěl vyvést koně ze stájové garáže, musel s ním vycouvat. Nemohl se tam s ním ani otočit. Neuvěřitelný. A nakonec se dostal k hodným lidem k nám na ranč.Kůň po dlouhých letech zažil svobodu. běhal až z toho zkolaboval. Nakonec ho z toho všeho dostali. Ale kdyby nebylo takových majitelů, kteří používají zvířata, ke svému užitku bez lásky, nemuselo se to nikdy stát. A tak je to i s koňmi, pejsky a kočkami. Bojím se, že vždy se najdou lidé,kteří tohle budou dělat čtyřnohým němým tvářím. Na nás všech je, aby jsme to takhle nenechali. A pokud se něco takového dozvíme udělat maximum,aby utrpení zvířat skončilo.
Seznam různých množitelů, kteří opravdu nemají srdce by vůbec nebyl špatný.
Hanka B

jesetyrek jesetyrek | 13.10.2009 22:57:55

 

Dobry vecer,po precteni tohoto clanku premyslim nad chovateli uslechtilych kocek.Jak jim asi je kdyz jejich kotata jdou do sveta?Opravdu nic neciti, neni jim z toho smutno?Ja jsem v sobotu odvezla na adopci 6 kotatek, ktere se u nas narodila kocice,kterou pravdepodobne nekdo tehotnou vyhodil.Jeste dneska nad tim brecim a moc si preji, aby mali bobci meli dobre domovy,aby si je nekdo nekoupil jen jako hracku, ktera je za chvili omrzi.
Puvodne jsem tady chtela jit pracovat do mestskeho utulku pro zvirata,ale kdyz jsem zjistila kolik tisic zvirat tady davaji uspavat,tak jsem tuto myslanku okamzite zavrhla. Proste bych to neustala. Na patiu mam 5 kocicek a porad hledam zpusob jak je umistit. Jsou divoke,vzit si je domu nemohu, protoze mi doma jeste zustalo 8 kocicek.Momentalne se snazim domestikovat jednu asi 5 mesicni mourinku.Pres den ji nevidim,ale v noci si vleze ke me do postele,vzbudi me a necha se hladit a skrabkat a prede jak o zavod.Myslite, ze to bude mit uspech?
Nekdy si preji,aby obycejna kocka byla ohrozeny zvireci druh.Asi by se pani tvorstva k nim chovali lepe.
S pozdravem Jana

Nepřihlášen Nepřihlášen | 14.10.2009 6:38:58

 

Mám stejný názor.Volně žijících koček je tolik,že mnozí lidé si začali myslet,že je to spotřební zboží.Použít a zahodit.Mnoho lidí,kteří si ke mně(depozit)příjdou pro kotě se diví,že chci příspěvek a odchází s tím,že si to rozmyslí a už se neozvou.Nemrzí mně to,u takovýchto lidí,by se kočička měla špatně.Cokoliv lidi dostanou zadarmo,neváží si toho.Ten kdo není schopen přispět aspoň granulkami,by jim utrčitě nezaplatil ani veterináře a kočička by umřela někde venku bez pomoci,jako nepotřebná věc.Také si přeju,aby všechny volné kočky byly vykastrované a člověk by si za kočičku musel pořádně zaplatit a dlouho ji shánět.To by si jí pak vážil jinak.

Nepřihlášen Nepřihlášen | 14.10.2009 7:51:30

 

jesetyrek: Kocky chováme od roku 1996, momentálně jich doma máme 7 a čekáme na kocourka, aby nás byl zase sudý počet:-) Nové majitele pro koťátko taky pečlivě vybíráme, a snažíme se zůstat s nimi i nadále v kontaktu, což se naštěstí celkem často daří. U nás je pohoda a štěstí koček na prvním místě - že s námi spí v posteli, sedí na gauči a jsou zkrátka všude je samozřejmé...Kromě koček máme taky ještě papoušky a několik akvárií s rybičkami, prošli jsme si i křečky, želvami, sklípkanem atd, ale ani jednou jsme starší zvíře neprodali, vždycky u nás v klidu prožilo celý život.

Ještě k těm klecím v praxi se to provádí tak, že když má přijít zájemce o kotě, tak se prostě kočk s koťaty vynese nahoru do normální obývané části domu jako by nic. I já jsem z toho byla v šoku, ale tato moje známá by si to opravdu nevymyslela, bohužel.

Všem děkuji za pozitivní reakce, a držím palce, ať se u nás mají zvířátka co nejlíp - všechna!

Nepřihlášen Nepřihlášen | 14.10.2009 8:15:13

 

Dobrý den....krutost lidí mě bohužel neudivuje, jen mě to vždy odčerpá energii a tajně doufám, že se svět snad už konečně někde zastaví a začne se chovat slušněji. Mohla bych zde vyprávět příběhy dětí, co se jim děje krutostí rodičů, ale pracovní etika mi to nedovoluje. Je mi jasné, co se pak musí dít zvířecím tvorům. Sama mám kocourka, který je "šlechtěný" a kočičku z vesnice. Nevidím v nich žádné rozdíly. Jen čtu, že vlastně oběma těmto táborům se nedaří fajn, pokud to lidé nemají v hlavě v pořádku. Šlechtěné kočky zavírají do klecí, oblékají do oblečků, mají je jako modní doplněk, venkovní kočičky nekastrují, používají je jako pastičky na myši. Ano, i tento názor mi řekl kolega. Že kočky nepoužívají na nic jiného. Druhý kolega se mi dokonce se smíchem svěřil, že v noci byla velká zima, jeho žena se tedy smilovala a vzala jejich psa a kocoura domů. Jelikož tito dva rušili "noční klid", byl pánem tvorstva vyhozen ven kocour. Prý pes byl drahý, tedy zůstane doma, a kocour byl přeci zadarmo. No! Myslím, že nemusím nic dodávat.

simmm simmm | 14.10.2009 18:59:43

 

Dobrý den,
po přečtení tohoto článku je mi hrozně. To, že "chovají" kočky v klecích vím dávno. Máme doma britské kočičky a náš kocour pochází z klecového chovu. Máme ho od jedné "paní" z Prahy. Část koček chovali v kuchyni, jiné zas v jiné místnosti, protože jedni se nesměli stýkat s jinými, nesnášely se a do toho velký pes. Bydleli v jakém si bytě. V kuchyni jim kočky běhaly všude možně, místa málo a nějaký svůj pelíšek o tom ani nemluvě... Až dýl jsme se dozvěli, že byl někde zavřený. Absolutně bázlivé, vystrašené zvířátko! Teď je to daleko lepší, ale stále se bojí prudkých pohybů.
Vždyť takové zvířátka nejsou socializované, nekontaktní! Chtěla bych vidět ty "chovatele" žít v kleci o velikosti 1 metru čtverečního! Asi by si to hned rozmysleli.
Dnešní svět je jen o penězích?! Kdy už se konečně probudí všichni, že tahle cesta opravdu nikam nevede?! Doufám, že brzy.
Posuzovatele na výstavách radši nekomentovat, hlupáky co nevědí co je to empatie, můžeme jen politovat, že stáli ve špatné frontě když se rozdávala. Stačilo mi, když jsem holkám na intru říkala kolim máme koček (máme ještě venku nějaké kočky, kočičky jsou vykastrované) a oni na mě "Jéžíš a co s nima děláte?" Jako jestli je krmíme?!
Proboha, kde všichni žijou? V lhostejnosti?

Jsem ráda, že jsou milující lidé, kteří mají doma své zvířecí miláčky a hýčkají si je. Jen ať jich je čím dál víc :-)

Violet Violet | 16.10.2009 14:15:29

 

Ahoj...jen dodám odstavec co mám já na stránkách své CHS, který mluví za všechna má zklamání:
Vážení chovatelé, nejsem Vaším konkurentem, nejsem producentem koťátek - nejsem zemědělec. Chovatelské rivality se neúčastním a nehlídám změny na stránkách dalších chovatelů. Necítím se být "chovatelem", ale jak říká nyní nový americký trend, "OPATROVNÍKEM" svých zvířat. Své stránky provozuji, protože mě to baví, a abych mohla ventilovat své nadšení a rodost z mých zvířátek. Věřím, že zde najdou užitečné informace fandové plemene Ragdoll i milovníci jiných kočiček, nebo i chovatelé, kteří se rádi podívají na soužití a názory jednoho "opatrovníka" s jeho miláčky.

Nepřihlášen Nepřihlášen | 17.10.2009 18:45:55

 

jaj zapoměla jsem podpis. http://ragdolllegend.webs.com/ Zuzana Bošková

Nepřihlášen Nepřihlášen | 17.10.2009 18:46:50

 

Je to opravdu příšerné,nechat se titulovat přízviskem chovatel a mít kočičky v klecích,nebo je ničit mnohačetnými porody.
Nejsem těchto praktik příznivcem.Velmi si vážím lidí,kteří se postarají o osiřelé koťátko a naopak odsuzuji bezohledný přístup lidí,kteří svoji venkovní kočičku nedají kastrovat a nechají ji dál rodit koťátka jak na běžícím páse a potom,světe opravdu div se,je topí,nebo jinak zprovodí ze světa,a to prosím ještě v 21.století.Hrůza!!!!!!Irena.

Nepřihlášen Nepřihlášen | 18.10.2009 19:28:52

 

Nic nového, tohle vím již dávno.
Když jsem poprvé vstoupil do prostředí výstav vše bylo pro mě nové, krásné, s příjemnými lidmi co milují kočky. Viděl jsem prostě jen ten ideál, který jsme si vysnil. Postupem času jsem ovšem prozřel a začal vnímat výstavy a chovatele takové jaké opravdu jsou. Nebylo to hezké zjištění, cítil jsem se podveden a zklamán a byl to jeden z hlavních důvodů proč jsem od výstav upustil. Již nehodlám podporovat tu frašku zvanou posuzování, nehodlám zbytečně plýtvat svým volným časem a penězi, setkávat se s těmi neupřímnými lidmi. Nemá to smysl. Výstavy jsou na první pohled tak bohaté, blýskavé a krásné, ale ve skutečnosti je to jen převlečená bída.

Nepřihlášen Nepřihlášen | 18.10.2009 22:15:55

 

Naprosto souhlasím. Výstav musím několik do roka absolvovat, protože chovám kočky "s papírama", a tak aby měla koťata také hezký rodokmen a kočky chovnost, je to zkrátka nutné zlo. Jediné, co je fajn, je možnost prohlédnout si tolik plemen a nejrůznějších typů koček na jednom místě, ale to je asi tak všechno. O praktikách profesionálních vystavovatelů radši nemluvit - od nastrkávání malých dětí jako stewardů (ještě nikdy jsem nepochopila, jak mi může s osmikilovým mainským kocourem pomoct desetiletá holčičika), nechávání si vystavit kočky někým se známějším obličejem, všemožnou protekcí a kamarádíčkováním...jsem pokaždé ráda, když je výstava u konce a my chovatelé můžeme konečně jet domů. Do Prahy už na výstavy nejezdím vůbec, tam na to zkrátka v prostředí doslova zamořeném některými chovateli (myslím, že všichni víme, o které pražáky jde - jsou popsáni výše, a paní a slečna i v samotném článku) nemám žaludek...Je jen veliká škoda, paní Martincová, že váš článek vyšel jenom tady, zasloužil by si prostor třeba v časopise Kočky, aby se chytli za nos ti, kterých se to týká. S pozdravem Jitka

Nepřihlášen Nepřihlášen | 19.10.2009 14:21:21

 

Naprosto souhlasím, že by článek měl vyjít i v takovém časopise jako jsou "Naše kočky". Jen nevím zda by se ti co se jich to týká opravdu chytili za nos. A už vůbec ne ty dvě zmiňované- paní a slečna - ty si přes aroganci nevidí ani na špičku nosu a vůbec nechápu jak tak arogantí člověk může vykonávat takovou funkci jakou vykonává. Mě osobně nikdy neporadila ani nepomohla když jsem se na ni obrátila s nějakým problémem. Holt nejsem pražák a nemám to správné jméno. A zkušenost z výstav? Přesně jak tady popisujete. Ze začátku velké nadšení a postupem času je to vlastně jen nutné zlo a divadýlko přetvářek.

Nepřihlášen Nepřihlášen | 28.10.2009 8:31:00

 

no tak v zadnem pripade nejste staromodni!!!!a chovat kocky v kleci, a jeste k tomu vsemu ve sklepe!!! to je naprosto sileny!!!

J@nca.Horackova J@nca.Horackova | 3.11.2009 15:47:08

 

Ano paní v článku má pravdu, také jsem byla před 2,5 roky na jisté pražské výstavě a byla jsem tou dobou v již pokročilém stádiu těhotenství, tak mě velmi nemile překvapilo, když jsme museli!!! čekat až skončí protažená výstava, čekat na další vlak protože ten první díky tomu ujel.
Jinak kočičky máme doma, žijí s námi v bytě hezky po staru v posteli, sice je nám teď trochu těsno (postel je pro všechny malá), ale je to příjemné když celá ta chlupatá banda začne vrnět a dloubat čumáčkama.

IvanaM IvanaM | 7.12.2009 10:38:18

 

Krásně a pravdivě napsaný článek...je to smutné a běhá mi mráz po zádech. Chováme britské kočičky a máme i pejsky, ale můžu říct, že člověku, který dává lásku a chová k těmto stvořením úctu a respekt, se tato láska 100x vrátí a má život o to bohatší/na city/...Je spousta krutostí na světě a je také na nás, nebýt k tomu lhostejní....

Brunka Brunka | 15.3.2010 23:38:45

 

Opravdu velice zajímavý článek. Člověk pak má dlouho o čem přemýšlet. Chovat kočičky ve sklepě v kleci, to je naprosto odporné!! A to si ten člověk říká chovatel? To byl trýznitel, ne? My máme v domě 6+2 s balkóny 2 britské kočičky. Jedna je zrovna v požehnaném stavu. Nedovedu si představit, že by tu prostě s námi nebyly!! Prostě ne. Jsou to členové rodiny. Bydlí s nám, hrají si s námi, jsou všude, kde jen chtějí být. Nikam nemají dveře zavřené. Jenda mi teď leží na posteli a pozoruje mě co dělám a druhá je v obývacím pokoji a leží tam jak široká tak dlouhá. Nedokážu si představit, že přijdu z práce a nikdo mě nebude krásným pomňoukáváním vítat, nikdo se mi nebude otírat okolo nohou, nikdo mi nebude čmuchat ke kabelce co že je v ní za dobrotu atd.. Jsou to zkrátka naše děti..

Nepřihlášen Nepřihlášen | 22.4.2010 13:43:52

 

Velice zajímavý článek. Při dočtení jsem se z toho dlouho vzpamatovávala. Nedovedu si představit, že je něco takového možné. Tu dotyčnou paní která ty kočky chová v kleci bych tam nejradši zavřela sama, ať si vyzkouší jak to chutná. Neuvažujete jako autorka článku to celé zveřejnit v časopisu "KOČKY". Bylo by to velice poučné pro ty, co o tomto chovu uvažují. Asi jsem staromódní, ale mám radši když mě kočka přivítá jak příjdu domů, spí se mnou v posteli. Doma máme 3 kočky, se dvěma chodíme na výstavy, ale jen aby byli uchovněné. Je fakt, že jednou jsem byla svědkem hádky vystavovatele a stevarda v jednom s posuzovatelem. Já se cítila trapně, ale paní která vystavovala byla rozzuřená do běla, když její kočka neprošla nominací. Tenkrát jsme ji dostali my. Máme EXO kočku, ale většinou se na výstavě vybírá PER.Stejně pak vyhrála PER. Chtěla jsem ji říct že o to nestojím ať si to užije. My už se těšili až ta snobárna zkončí a můžem jet domů. Naše Bianečka musela být zavřená 12 hodin v kleci, občas se dobívala ven, často jsme ji vytahovali z klece ať se protáhne. Vůbec mě nevadilo, že ji kolemjdoucí děti hladí, většina chovatelů nedovolila nikomu aby jim na ty jejich nádhery šáhnul. A s pohrdáním se na nás dívali. Je to zdlouhavé. někteří si to užívají víc jak ty kočky. Myslím že chovatelství je jenom v lidech, znám plno lidí co by kočkám dali první a poslední.Najdou se i tací jako jsou popsáni v tomto článku. Je to ale smutné že něco takového ještě existuje, když je klecový chov ze zákona zakázán. Asi zakázané ovoce chutná nejlépe. Nikomu nic nepřeju ale te paní co je popsána v článku bych přála jedinné ať ji někdo hodně rychle utne tipec.

ilonabartonkova ilonabartonkova | 28.5.2010 8:43:06

 

Úplně s vámi souhlasím.Moje exkamarádka,která vlastní ch.s. exo a perskýck koček měla taktéž ke kočkám velice svérázný vztah.Na jednu stranu s nimi zacházela jako s miminky,krmila je až do tlamičky a neustále prohlašovala,že jsou to její děti a na straně druhé dala ze dne na den pryč kocoura,protože se dozvěděla o jiném,který měl atraktivnější barvu a jí by se do chovu hodil více.Během méně než 2 let se takto zbavila z nejrůznějším důvodů 5 koček a kocourů.Jedna z koček nemohla zabřeznout,pak kocourkovi nesestoupilo jedno varle-a pokaždé muselo zvíře z domu.Bez špetky svědomí,bez výčitek.Ta zvířata ji milovala.Když jsem jí ohledně tohoto počínámí byť jen něco naznačila pokaždé to odůvodnila tím,že ona nemůže mít mazlíky,protože má určitý chovný záměr.Jsem moc ráda,že už s ní nepracuji a nejsme v kontaktu.My máme doma 2 Britské kocoury s p.p. a 2 nalezence a žádný rozdíl mezi nimi nikdo nikdy nedělal.A myslím si,že každá kočka,ať se jedná o světového vítěze nebo domácí číču má stejnou hodnotu.

petruša petruša | 30.5.2010 16:32:39

 
Přidat zprávu



 
 Security code
 
Přihlásit se k odběru Přidat zprávu

 
Momentálně není nikdo přihlášen


 
admin@kocka-info.cz | © 1998-2009 Web kočky Adélky | Netiketa | Podmínky pro užívání webu a články | O nás