DEWEY: kniha mého srdce (opravený článek)

Domů > ČLÁNKY > DEWEY: kniha mého srdce (opravený článek)

Jako každý týden šla jsem se podívat na novinky. Nejen ze zvědavosti, zda by nestála některá za přečtení, také potěšit oko krásnými, novými, ještě voňavými knihami. V řadě, složené z různě silných barevných proužků, jsem na hřbetě jedné z nich zahlédla rezatého kocoura v kroužku. Knihu jsem uchopila a při pohledu na obálku se málem sklátila. Díval se na mne Mikýsek! Je vám snad jasné, že kniha šla se mnou domů.

Příběh kotěte, které někdo v nejmrazivější noc vhodil do biblioboxu k vráceným knihám, které přežilo a nakonec prožilo krásných 19 let, mě vzal za srdce. Nejen proto, že se odehrává v mně známém a milovaném prostředí – knihovně. Nejen proto, že hlavní hrdina je dokonalým dvojníkem Mikýska. I lidskými životy, které kočičák ovlivnil.

Zjistila jsem, že i knihovnice v Iowě touží vytvořit nejen kulturní prostředí, ale také místo setkávání. Že se také potýkají s finančními problémy. (Snad jenom ve Švédsku si svých knihoven považují a všemožně jejich činnost podporují). Poučila jsem se, jak se žilo a hospodařilo na farmách, kde vyrůstala jedna z autorů Vicki Myronová. Chvílemi jsem se smála, např. když malé dítě neslo Deweyho za zadní nohy a on se nebránil, „měl situaci pod kontrolou“. Vzpomněla jsem si, jak takhle naše Bára nosila Ďabiho, na mé připomínky odvětila koťájí moje a plácla s ním do kočárku, kde se už dávno před tím začal vozit místo panenek. Oplakala jsem nucené úmrtí autorčiny fenky Brandy, stejně jako naše Mája křížence kokra a pudla, jen já jsem jí u uspávání držela za tlapku a za duhový most vyprovázela hlazením a slovy lásky. Znovu jsem si prožila bolestnou propast mezi matkou a dcerou, která nastala v pubertě.

Také Denní rozvrh a Základní pravidla pro kočky, které řídí chod knihovny NEMAJÍ CHYBU!!!

Ale úplně nejvíc mi tekly slzy při pohledu na každou Deweyho fotku v úvodech jednotlivých kapitol. Viděla jsem Mikýska. Pro ty kteří knihu vlastní, posílám dva důkazy. Podívejte se na mou fotku a v knize na strany 137 a 171.

Název: DEWEY Kocour z knihovny, který okouzlil celý svět

Autoři:

VICKI MYRONOVÁ : Se narodila v Iowě na malé farmě nedaleko městečka Spenser. Pětadvacet let zde pracovala jako vedoucí ve veřejné knihovně. Dnes je v důchodu, ale ve Spenceru žije i nadále

BERT WITTER : Pracuje jako knižní redaktor a profesionální spisovatel. Vyrůstal v Alabamě, ale v současné době se svou ženou, dvěma dětmi a kočkou Kiki žije v Louisville ve státě Kentucky. Jeho druhá kočka jménem Feasor zemřela čtyři dny po dokončení knihy

Vřele doporučuji každému kočkomilovi. Já ji prostě musím ve své knihovně mít!

Sdílejte článek na Facebooku kategorie článku: knížky

Dan - Admin, vydáno: 14.3.2010

Komentáře k článku

Je vidět, že knížka se moc líbí, protože Librex v Ostravě ji už nemá.

macek | 14.3.2010 12:07:55

Musím potvrdit, dostala jsem knihu darem od paní Marty Severové, mám ji rozečtenou, musím se vracet i zpátky, protože se mi moc a moc líbí a považuji si ji, aby mi přinášela klid a štěstí ještě hodně dlouho - než ji dočtu. Potom stejně asi začnu znovu číst.... a opravdu i já vidím Mikýska, paní Romano!

gertruda | 14.3.2010 12:20:08

Včera jsem byla v Globusu a kniha se opravdu prodavá!!Úplně jsem se lekla když jsem ho viděla:-)!

kocicistopicky | 14.3.2010 13:30:48

Také jsem knihu četla, nadělila jsem si jí k Vánocům :) Tady mám pro vás malý dárek, ale pozor! Shlédnout pouze po dočtení celé knihy :) Jde o onen dokument, který Vicki v knize zmiňuje:

[url]http://www.youtube.com/watch?v=YILcRoYGvQ4[/url]

Nico_ | 14.3.2010 15:48:36

Aha, tak se tu nedají dělat tagy... tak znovu jen adresa:

http://www.youtube.com/watch?v=YILcRoYGvQ4

Nico_ | 14.3.2010 15:49:34

Františko,to jste musela teda ronit slzy,já bych asi nebyla schopná tu knihu přečíst,kdybych tam viděla svoji kočku...koukla sem na videa a je to opravdu Váš Mikýsek....
Nico díky za odkaz..

kpavlas | 15.3.2010 9:36:05

Jestli jste někdo četl velmi vtipnou knihu Martina Howarda Deník zlého psa, jak jsem tu kdysi naváděla, vězte že vyšlo další neméně dobře napsané pokračování Deník polepšeného psa

Frantiska | 16.3.2010 8:44:23

Kocourek Dewey, milovanaý a ctěný, prožil krásný život, i když jeho začátek byl hrozný. Měl štěstí, že se ho ujala milující Vicky Myronová. Měl štěstí, že se mu podařilo vnést mezi lidi, kteří si dost žili sami pro sebe, hodně lásky a porozumění. Kdy\ž jsem četla o jeho posledních chvílích, bylo mně hrozně smutno. A paní Myronový byla nesmírně statečná, že mu přes ten duhový most pomohla přejít. Moc jej milovala - a já se vůbec nedivím. Dewey byl zázračný kocourek. A pokud by kočkomilná společnost chtěla vydávat časopis, navrhuji, aby se jmenoval Dewey. Je to kniha plná láska.
Murius Tigris

Nepřihlášen | 16.3.2010 14:23:34

Knihu jsem dostala od dcery k narozeninám a hned jsem ji přečetla.Je velká škoda,že u nás v knihovně kočku nemají,také bych tam chodila častěji.

EvaS | 12.4.2010 19:51:52

Přidat zprávu

Uživatelské jméno:

URL:

E-mail:

Text zprávy:

Opište bezpečnostní kód

Momentálně není nikdo přihlášen