Chtěla jsem se vás zeptat, mluví vaše kočička ?

Komentáře k článku

Věřím Vám, že máte upovídanou kočičku, my také máme naši Uli a Čertíka, kteří svérazným způsobem s námi komunikují....ale také si myslím, že ještě chybí kousiček a naučím i ty ostatní mluvit!
Mám zato, že záleží na nás, jak my lidé s nimi stále hovoříme....

Určitě je to tak. Moje kočičky umí mluvit všechny. Dvě z nich víc, ty druhé dvě méně. Ale také mňoukají pokaždé jinak, podle toho, co chtějí. Lizzie a Sookie si hezky řeknou o pohlazení nebo o papání, ale Heathcliff a Ginny jsou upovídaní až hrůza a dokáží odpovídat na to, co jim řeknu. Taky umí krásně odmlouvat, když je hubuju, např. když je chytnu na kuchyňské lince. To pak se mnou "držkujou", málem že na mě nevypláznou jazyk :-)

Pěkný den.zrovna nedávno jsem se nad tím zamýšlele.Kocourek nemluví vůbec ,jen občas klasicky mňoukne,kočička "vrká" když chce pomazlit ,když chce nakrmit ,vydává zvuky jako když je v posledním tažení ,a jinak občas vydává zvuky jako přerušované tiché mečení.No a venkovní kocouři ,ti mňoukají jak se na správnou kočku sluší ,ale každý jinak. Jeden mňouká asi jako přišlápnutá myš,druhý basuje a ten třetí no,prostě mňouká. Zajímavé je ,že ani jedna číča nemňouká za stejné situace,jeden když chce ven druhý když chce nažrat - no ,stálo by to za výzkum . Eva V.

Taky mám doma jednoho užvaněnýho kocoura. Umí odpovídat na otázky, umí bublat, když se bojí, mečí na poletující listí a na ptáky a když zívá, tak dělá uá.

Naše Hepča ta moc nemňouká, to musí být, když mňoukne.
Zato Honzík ten je upovídaný. On mňouká, veje, brouká, vrká. A skutečně i odpovídá, když se ho zeptáte, mňoukne jakože ano nebo ne. Honásek je prostě ukecaný kocourek.

Obě naše kočky mluví, mluví i pohledem, když neposloucháme přidá se pacička. A jak nám umí vynadat, když třeba přijdeme pozdě domů! Mňoukají jen když jim hrozí nebezpečí, třeba když musíme k veterináři.
JanaK

náš kocourek (8 měsíců) se naučil reagovat na tón hlasu, kterým k němu mluvím. Rozumí svému jménu a pokaždé odpoví.
Když už moc zlobí a okřiknu ho, tak vydá takový žalostný mňouk, že mu je hned odpoštěno.

Také mám doma jednu takovou neskutečnou povídalku.Umí se ozývat hláskem tenoučkým a jemným, jak ta víla z pohádky.Pak se přemění ve vrzající vrátka a když přidá na intenzitě, je její hlas takřka "vichřici podoben"..a dostane vše oč žádá.

Moje kočky jsou ukecaný všechny. Bobuška má dokonce přezdívku "tiskový mluvčí". Klidně by se tím mohla živit. Rozinka zase říká ono mama mama. A dorozumívají se tak nejen s námi, ale i mezi sebou. Jakmile např. některá spatří na okně přistát kosa mňaukne tak zvláštně a do ostatních jako když střelí, běží až se můžou přetrhnout jen aby byli u toho! Oni to vědí už dopředu co na tom okně uvidí!

Náš Mikýs při pohledu na ruku s kapsičkou běhá dokola na místě a kvílí deeej, deeej ( v mňoučtině to zní jako diaj, diuej)
ARTCAT

Samozřejmě že mluví.Když ráno vstanu a ještě poslepu jdu na záchod,sednu,přiběhne Andělka a volá celým tělíčkem nejen mňokáním:"Hurá paničko! Ty jsi vzhůru! Já mám takovou radost, že ses už vzbudila.Koukej mě honem pohladit, pomazlit a poškrábat za ouškama." Stejný zážitek má manžel, jelikož vstáváme každý jinak.Kryšpínek se předvedl dneska. Jeli jsme na pooperační kontrolu. Celou cestu trvající 35 minut mi v autě nadával:"Co mě sem strkáš! Víš že jízdu autem nesnáším! Já tu nechci být! Koukej mě ihned vyndat! atd." Paní doktorka mu chtěla sundat katetr ale on bojoval jak lítá šelma, (podobně jako když jsme mu odebíraly krevní vzorek, ale tentokrát vyhrál on)takže jsme mu jej nechaly. Cokoli se mi pokouší Kryšpínek sdělit,vím ihned, co potřebuje. Někdy se musíme zeptat: Tak copak byste potřčeboval pane kocourek(paní kočičko) a spolehněte se, že srozumitelnou odpověď dostanu.

Naše Mia taky mluví. Když sama přijde zvenku nebo když se někdo vrátí domů, pozdraví tak, že to zní úplně jako "Ahoj". Když hledá mě nebo svoji psí kámošku Cilku, volá "Mió, Mió!", když si chce hrát, zavrká, když nesu konzervičku, volá "Mňa mňa mňa!"

To není mama, co říkají vaše kočky. To je "Mám hlad!" Aspoň tak tomu rozumím já, když to na mě štěká můj nejtlustší kocour od rána do večera. :-) Občas ve verzi "Já mám hlad!", aby to bylo úplně jasné.
A kočička ta zase na všechno ječí: "Nééééé!"

Tak to můj Sam ještě nedávno ani moc nemňaukal, ale vrzal jako dveře. Vždycky jsem mu říkala :jak dělá starej kocour? a on jen tak na půl čumáčku mňau a jde dál a zase si vrže.Ale v poslední době se naučil ňam,ňam,ňam,ňam, když má hlad a taky chodí děsně hlasitě mňaukat do předsíně.Nejčastěji po tom co udělá bobíka a potřebuje abych ho pochválila a taky uklidila WC.Je to takový řev jako, když máme doma několik týraných dětí. Čekáme, kdy na nás nějaký zvídavý soused pošle sociálku

Já mám teda mlčocha. Prakticky nemňouká, jenom v noci, když si chce hrát. Když jde ze záchůdku tak taky mňoukne, abych ho nezapoměla uklidit. Nebo když jí někam omylem zavřeme. Ale je zajímavé, jak úplně jiným hláskem mluví na psu. Psa na ní "zahučí", protože se chce kamarádit a Maya jen zamrouká, že se s ní bavit vůbec nechce.
Jinak je prakticky zticha. Teda pokud nejedeme autem. To jsou pak zvuky, jako kdyby jí někdo vraždil. Sice u toho leží na zádech, ale řev to je srovnatelný s rozzuřeným tygrem.

Oba mí kluci kočičí byli takoví mlčoši. Mňoukali jen když se něco vážného dělo. Mikýsek dokázal proječet (to snad ani nebylo mňukání) celou cestu k doktorovi a zpět, když jsme byli na očkování. Když Ďabinek vypustil vysoké mňau mňau (vždy jenom 2x!) věděla jsem Pozor, vyletí chlupová šiška. Zato dokázali vrnět a traktůrkovat v několika tóninách. K mému srdcebolení nejvíc mňoukali, když je něco bolelo, což mám stále v živé paměti.

U nás taky kočičky mluví,a opravdu každá jinak.Axi dlouze mˇouká,že vždycky přemýšlím jestli u toho náhodou nezývá.Rambo píská jako papiňák(doslova),Fifi kvílí-nemňouká,Kuki kecá jako kulomet...jen Ziky je tiše a Popi jen když de o jídlo...to pak je koncert ve stylu-děléééééééééjjjjuíííía Montíček mluví očičkama a že toho dokáže vyjádřit.

Znovu a znovu pročítám milé vyprávění a všechny komentáře, vyjádřené kočkomily. Je to krásné čtení a ještě krásnější, jak se dokáží naši milované zlatíčka s námi domluvit! Je to řeč jejich kočičí, nebo posuněk hlavičkou či packou nebo následuje i oboje vyjádření - jak u koho. Ale my všechny tyto jejich reakce dobře známe, rozumíme jim a kočičky rozumí nám.
Kéž by se takto vždy domluvili všichni obyvatelé této planety a nastal by konečně klid a mír v duši všem žijícím tvorům.....

Můj kocourek je upovídaný ,ale jen když má náladu .Dokáže si vymňoukat vše co chce a pěkně odmlouvá ,to když dělá něco co nemá a já ho napomínám. Je naučený zamňoukat na zavolání a vynadat mi když ho probudím ze zaslouženého odpočinku.Překvapuje mně ,jak dovede předem odhadnout co budu dělat nebo kam právě chci jít ,to je tam dříve než já .Prostě perfektní komunikace .

Také si s kočičkami rozumíme.....hlavně promlouváme spolu očima!

Jasně že mluví!Vůbec nechápu,kdo rozšířil fámu,že kočky jsou tichě a mňoukají.Kočky kutálejí vlašské ořechy v noci po parketách pod postelí,dupou, a v krku mají zesilovač.Když je napomenu,poslechnou ,ale odmlouvají.Nebo neposlechnou,ale odmlouvají stejně.Ale když přijdu domů,přívítáme se,kočky někam posedají,pustí drnčáky a je nám pěkně.

tygris: když k nám přišla (moje první větší setkání s kočkou), byla jsem v šoku, že pokaždé, když se potkáme mě pozdraví. v noci "zpívá chobotnici" (hračce, kterou drží mezi packama a leží na ní) - fakt to působí, jako by zpívala ukolébavku. aminka: je tichoučká, skoro němá, ale jednou se jí to moc povedlo - volala z koupelny o pomoc, protože ji tam někdo zavřel a pračka právě začala ždímat - slyšela jsem jí přes 2 zavřené dveře. pecinka: komunikátor a rozkazovatel, přes rameno nám dává přesně formulované příkazy 1.ham, 2.mazlit, 3.pusť mě, 4.ukliď šišku (když hned neposlechnu, nadává), panáček se občas zeptá, co chceš a ona se rozčiluje a ňafe to pořád dokola, až i panáček pochopí. čmelinka: ta má jen jeden zvukový projev (mimo naprosto úžasného vrnění) HAAAM - a ten ječí neustále, protože má neustále hlad (je jí půl roku, je jak chroust a 2x denně zbaští tolik, co ty 3 dohromady za celý den).

Píši sice poněkud se zpožděním, ale také se chci podělit o zkušenost se svou ukecanou Siskou , ta je zásadně odmlouvačná ( nesmíš, jsi už velká holka ...... mňe? a já odpovídám ne)nedávno měla opět lítací den ( všechno schválně shodit , udělat co nejvíc kraválu) a tak jsem jí vynadala a na závěr projevu jí říkám už toho fakt nech budeš už hodná ? a Sisa se zastavila , podívala na mne a ozvalo se mňe e... a pak , že číči nerozumí a nemluví...

Přidat zprávu Uživatelské jméno: URL: E-mail: Text zprávy:   Opište bezpečnostní kód   Přihlásit se k odběru Přidat zprávu Váš e-mail: