| 25.8.2010
Tomu, že moje mourovaté kočičí sluníčko usnulo navěky, bylo věnováno minulé vyprávění. Jeden kočičí život a s ním i jeden kočičí příběh skončil, ale zároveň další kočičí život, který bude spojen s tím mým, začíná, a s ním zřejmě i řada kočičích příběhů. První může být věnován tomu, co vůbec předcházelo příchodu nového sluníčka. Tak tedy…
Vladimíra Večeřová | 23.7.2010
Jojo, už je to tak...Černá je dobrá, ale nesmíte mít čtyři nohy a mňoukat. V tom případě nemáte totiž nárok vůbec na nic. Černá kočka – to je totiž téma k zamyšlení.
Jana | 21.7.2010
Je to krátká řádka dní, co jsem odešla do kočičího nebíčka. A protože tu mám spoustu času, napadlo mě, že bych mohla lidičkům, kteří se v kočičích věcech podobají mojí dvounožce, popsat svoje dlouhé a krásné kočičí žití. A protože jsem žila dlouho a protože toho chci hodně připomenout, aby se dvounožce zezačátku tak nestýskalo, bude to dlouhý příběh.
--Je to krátká řádka dní, co jsem odešla do kočičího nebíčka. A protože tu mám spoustu času, napadlo mě, že bych mohla lidičkům, kteří se v kočičích věcech podobají mojí dvounožce, popsat svoje dlouhé a krásné kočičí žití. A protože jsem žila dlouho a protože toho chci hodně připomenout, aby se dvounožce zezačátku tak nestýskalo, bude to dlouhý příběh.
Dan - Admin | 19.7.2010
Dobrý den, inspirovala mě kočička Jasmínka a její příběh. Jsou asi velmi podobné rasy. Měli jsme doma kočičku a kocourka. Byli z útulku a měli jsme je doma 13 roků. Kocourek Vojta se rozhodl, že už toho má na této zemi dost a odešel do kočičího nebe. Když to zjistila jeho největší kamarádka kočička Máša, sebrala si ruksáček a vydala se na neznámou cestu.
Romana Františka Daňová | 18.7.2010
Je sobota ráno, dost brzy, já se chystám do práce a taky s kluky vyběhnout, než bude úpal. Vrátíme se, sypu do lavóru a lavůrku ranní dávku granulí, když se z pokoje vedle ozve. No pocem, neboj, ČIČÍ !!
Lucie Burianová | 9.7.2010
Ano, potkala jsem anděly. Byli tři, šli zvolna dlouhou, nablýskanou chodbou a vyzařovala z nich rozvážná vlídnost. Došli k jedněm z mnoha dveří, ty se otevřely a andělé zmizeli za nimi. Neodolala jsem a vstoupila také. Vstoupila jsem do útulného pokoje, jehož středem byla postel. A na posteli seděli dva menší andělé a třetí, větší anděl stál vedle postele a mluvil příjemným hlasem a díval se, jak vrásčitá, trochu nejistá, ale spokojená ruka hladí dva malé anděly. A pak se i na věkem poznamenané tváři objeví spokojený úsměv a vzápětí se pokojem ozve uklidňující, sametové andělské vrnění....
Katka Hrbková | 17.6.2010
V tomto článku budeme sledovat pohlavní život koček, od spáření po zplození potomstva. Věnovat se budeme také kojícím kočičkám a péči o malá koťátka
Katka Hrbková | 17.6.2010
V dnešním povídání o šelmách kočkovitých se budeme věnovat jedné veledůležité zástupkyni. Ano, myslím tím nejbližší příbuznou kočky domácí, felis silvestris čili kočku divokou.
Nico | 17.5.2010
Říká se, že žádný člověk na světě není stejný. To samé se dá povědět i o zvířatech. V našem století se více než kdy jindy zabýváme chováním (etologií) našich čtyřnohých přátel a u leckterých, jako jsou kočky a psi, nalézáme zvláštní osobnostní odchylky a specifika. Budiž vám tedy v tomto článku představen nový poddruh kočky – kočka kradačská.
Jitka Marcinová | 13.5.2010
Mnoho již bylo napsáno o soužití ( či nesoužití ) člověka a kočky. Ale vzpomenete si na své první setkání s tímto chlupatým, čtyřnohým a vrnícím tvorečkem?
Já ano, shodou okolností je to i moje první raná vzpomínka z dětství. Než rozjedu svoje vyprávění ve velkém, zeptám se: pamatujete si ( vy dříve narození určitě ) na kovové nočníčky s uchem? Ptám se proto, že v mém vyprávění má tento dnes již muzejní typ nočníku jednu z hlavních rolí.
.aspx?maxsidesize=80)